Pavel Humhal, narozen v roce 1965 v Praze, je český vizuální umělec známý svými prostorovými instalacemi a objekty, které často vycházejí ze sociologických a psychologických průzkumů. Studoval na Akademii výtvarných umění v Praze, kde se nejprve věnoval malbě, ale později přešel do ateliéru monumentální tvorby. V roce 1989 spoluzaložil skupinu Pondělí a postupně spolupracoval s Galerií MXM, Galerií Jiří Švestka a Karlin Studios. V současnosti působí jako předseda výstavní rady Galerie Václava Špály.

Humhalova tvorba zahrnuje široké spektrum médií – malbu, sochu, objekty, instalace, video a manipulovanou fotografii. Autor si však udržuje odstup od výsledného artefaktu, s výjimkou některých děl, kde prezentuje vlastní tělesné prvky, například v dílech *Veřejná intimita* (1990) a *Stíny mého těla* (1994). V mnoha projektech využívá sociologických průzkumů, jejichž výsledky transformuje do vizuálních instalací, například v sériích *Jak byste popsali sami sebe?* (1998) a *Změnilo se vůbec něco?* (1997–98). Humhal tak odkazuje na konceptuální umění, ale současně jeho témata humanizuje a přibližuje společenské realitě.

Ve svých instalacích zkoumá často existenciální témata nemocí, zrození a smrti, přičemž využívá technické materiály a geometrické tvary. V pozdějších dílech se vrátil ke svému sochařskému školení a vytvořil monumentální plastiky, například *Jettator* (2004) a *Benefit* (2004), v nichž reflektuje svou zkušenost s barokním uměním a experimentuje s materiály a jejich proměnou, jako ve svých dílech *Injecta* (2002) či *Cukr* (2004).