Vladimír Kopecký je významný český malíř, grafik a sklářský výtvarník. Narodil se 26. listopadu 1931 v Svojanově. Již od pěti let projevoval zájem stát se malířem. Během druhé světové války se jeho rodina přestěhovala do Děčína, kde začal studovat na Státní odborné škole sklářské v Kamenickém Šenově. Později pokračoval ve studiu na Státní průmyslové škole sklářské v Novém Boru pod vedením Stanislava Libenského.
V letech 1949–1956 studoval na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze v ateliéru monumentální malby a skla u profesora Josefa Kaplického. Roku 1952 utrpěl vážný úraz během školní praxe, když ho při broušení skla zasáhl brusný kotouč do obličeje. Po operacích se vrátil k umělecké tvorbě.
Vladimír Kopecký se specializoval na monumentální skleněné vitráže a mozaiky. Účastnil se významných světových výstav, jako byla Expo 58 v Bruselu, kde získal zlatou medaili. Během 60. a 70. let vytvářel také malby a grafiky, kde propojoval sklo s abstraktním expresionismem a akční malbou. Vytvořil monumentální kompozice pro architekturu, často kombinující sklo s jinými materiály.
V roce 1990 se vrátil na Vysokou školu uměleckoprůmyslovou, kde působil až do roku 2008 jako vedoucí Ateliéru skla. Během této doby byl jmenován profesorem. Kopecký vytvořil svobodnou atmosféru na škole a podporoval tvůrčí různorodost studentů.
Vladimír Kopecký obdržel několik ocenění za svou práci, včetně Zlaté medaile na Expo 58 v Bruselu, ceny na výstavě Glass 84´ v Japonsku a ceny Ministerstva kultury za přínos v oblasti výtvarného umění.
Jeho dílo zahrnuje rozsáhlou paletu sklářských, malířských a grafických prací. Kopecký se věnoval experimentování s různými technikami a materiály, a jeho tvorba je charakterizována expresivním a výrazným stylem.
Vladimír Kopecký je významný český malíř, grafik a sklářský výtvarník. Narodil se 26. listopadu 1931 v Svojanově. Již od pěti let projevoval zájem stát se malířem. Během druhé světové války se jeho rodina přestěhovala do Děčína, kde začal studovat na Státní odborné škole sklářské v Kamenickém Šenově. Později pokračoval ve studiu na Státní průmyslové škole sklářské v Novém Boru pod vedením Stanislava Libenského.
V letech 1949–1956 studoval na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze v ateliéru monumentální malby a skla u profesora Josefa Kaplického. Roku 1952 utrpěl vážný úraz během školní praxe, když ho při broušení skla zasáhl brusný kotouč do obličeje. Po operacích se vrátil k umělecké tvorbě.
Vladimír Kopecký se specializoval na monumentální skleněné vitráže a mozaiky. Účastnil se významných světových výstav, jako byla Expo 58 v Bruselu, kde získal zlatou medaili. Během 60. a 70. let vytvářel také malby a grafiky, kde propojoval sklo s abstraktním expresionismem a akční malbou. Vytvořil monumentální kompozice pro architekturu, často kombinující sklo s jinými materiály.
V roce 1990 se vrátil na Vysokou školu uměleckoprůmyslovou, kde působil až do roku 2008 jako vedoucí Ateliéru skla. Během této doby byl jmenován profesorem. Kopecký vytvořil svobodnou atmosféru na škole a podporoval tvůrčí různorodost studentů.
Vladimír Kopecký obdržel několik ocenění za svou práci, včetně Zlaté medaile na Expo 58 v Bruselu, ceny na výstavě Glass 84´ v Japonsku a ceny Ministerstva kultury za přínos v oblasti výtvarného umění.
Jeho dílo zahrnuje rozsáhlou paletu sklářských, malířských a grafických prací. Kopecký se věnoval experimentování s různými technikami a materiály, a jeho tvorba je charakterizována expresivním a výrazným stylem.