Narozen 16. 5. 1897 v Praze, zemřel 28. 7. 1967 v Praze

Vyučil se 1911 typografem u firmy Koppe na Smíchově. 1915 narukoval na italskou frontu. Ve válce byl raněn a vrátil se do Prahy. Tam 1917–19 studoval UMPRUM u profesorů Emanuela Dítěte, Františka Kysely a Vratislava Huga Brunnera. V době svého učení se B. seznámil s malířem Františkem Tichým, během léčby válečného zranění v pražské Invalidovně s fotografem Josefem Sudkem a při svých malířských pobytech v Brandýse nad Labem (od 1928) s malířem Vilémem Plockem. Zaujal ho kubismus, nechal se inspirovat obrazy G. Braqua a E. Filly, na druhé straně se v jeho díle objevovala realistická věcnost ovlivněná K. Purkyněm a A. Navrátilem.  Samostatně vystavoval dvakrát v Praze: v Krásné jizbě (1935) a v Galerii Fronta (1965), přijal účast na kolektivních výstavách sdružení Purkyně v Čelákovicích (1931), v Praze a v Košicích (1932), na pravidelných výstavách SVU Mánes, na XX. výstavě Galerie J. R. Vilímka (1943) a na XXXII. výstavě Pošovy galerie v Praze (1944). NG v Praze 1978 zařadila B. práce na výstavu Josef Sudek a výtvarné dílo, protože většina B. obrazů se dochovala v Sudkově sbírce. 1993 uspořádala Galerie Městského úřadu v Roudnici nad Labem výstavu prací výtvarníků spolku Purkyně.