Jiří Lacina byl český malíř a autor objektů, známý jako člen generace umělců nazývaných "Starí psi". Narodil se 7. dubna 1934 v Škvorci. Jeho život a tvorba byly poznamenány různými zážitky a vlivy.

Studoval na Vyšší škole uměleckého průmyslu v Praze v letech 1953–1957, a zde se setkal s dalšími umělci, kteří tvořili generaci Starých psů. Poté krátce pokračoval ve studiích na Uměleckoprůmyslové škole v Praze v ateliéru Aloise Fišárka. Během svého života se také naučil hrát na trubku a hrával na saxofon, což ovlivnilo jeho tvorbu, která často obsahovala hudební prvky.

Po návratu do Pardubic v roce 1958 byl spoluzakladatelem Sekce mladých umělců, která pořádala výstavy v prostoru "Za pasáží". V roce 1968 byl odsouzen na 14 měsíců do vězení za autorství plakátů, které kritizovaly okupaci vojsky Varšavské smlouvy pod záminkou jiného zločinu.

Jeho umělecká tvorba prošla různými fázemi. V 60. letech maloval krajiny a torza, zatímco v sedmdesátých letech začal vytvářet objekty, což bylo ovlivněno tím, že se naučil svářet během svého věznění. V roce 1975 vytvořil objekt "Krucifix", a také sochu "Hudebníci", která byla umístěna ve veřejném prostoru Pardubic. Později se věnoval tématům jazzu a vytvořil například dílo "Vzpomínka na hráče blues" v roce 1979.

V 80. letech se jeho tvorba zaměřila na habitaty, parketáže, rotace a další objekty. V 90. letech se věnoval tématům podnebí a vytvořil sérii "Bílých obrazů". Jeho dílo zahrnuje také instalace v kostele Panny Marie Alexandrijské v Libotenicích a další významné cykly, jako jsou "Spodní prameny", "Sluneční brány" a "Kosmický prach". Též pracoval s tématem aleatorní hudby a ztvárnil disonanční skladby Pierra Bouleze.

Jiří Lacina byl významným českým umělcem, jehož tvorba byla ovlivněna hudbou, počasím a různými životními zážitky, a jeho díla jsou dodnes ceněna a vystavována.

Zemřel 7. března 2004 v Pardubicích.