olej na plátně, 70 x 100 cm, luxusně rámováno

Stanislav Feikl, narozen 12. listopadu 1883 v Dolní Sytové, byl český akademický malíř specializující se na krajinářství a portrétní malbu.

Feikl pocházel z chudé chalupnické rodiny v oblasti Podkrkonoší. Studoval na pražské Umělecko-průmyslové škole před rokem 1905 a později u profesora Vratislava Nechleby na Akademii výtvarných umění v Praze, i když není uveden mezi absolventy těchto uměleckých škol. Jeho starší bratr František Feikl byl rovněž malířem a impresionistou, ale méně známým; spáchal sebevraždu v roce 1910.

V roce 1911 se Stanislav Feikl oženil s Růženou Mansfeldovou z Bubenče. Pro inspiraci cestoval do Ruska, Turecka, Dalmácie a severní Itálie. Jeho tvorba zahrnuje impresionistické obrazy krajin, zejména staré Prahy, kterou maloval pod vlivem Antonína Slavíčka. Vystavoval pravidelně na výstavách Krasoumné jednoty a byl členem Jednoty umělců výtvarných.

Feikl získal pozornost díky svým obrazům zachycujícím atmosféru starých pražských ulic, náměstí a dvorů. Jeho díla byla reprodukována v časopisech, a to i v zahraničí. Méně znám je jeho přínos ženskými portréty, včetně aktů. Zemřel roku 1933 v Praze, postižen mrtvicí, a je pohřben na Vinohradském hřbitově v Praze. Jeho tvorba dodnes připomíná atmosféru staré Prahy a zachycuje osobitým koloritem a měkkým stylem.