Je sochařka a pedagožka. Na české výtvarné scéně působí od roku 2007. Je autorkou řady samostatných výstav, například v Pump House Gallery v Londýně, v Galerii hlavního města Prahy nebo ve Fait Gallery. Podílela se na množství skupinových výstav, například v Galerii Rudolfinum v Praze, ve Forum Stadtpark v Grazu, nebo v Astrup Fearnely Museet v Oslu. Realizovala několik sochařských projektů ve veřejném prostoru (Praha, Ostrava, Litomyšl). Od roku 2015 působí jako pedagožka na Akademii výtvarných umění v Praze. Zajímá se o sochu a její potenciál vyjadřovat a sdílet témata zakotvená v individuálním prožitku. Domnívá se, že práci často iniciuje setkání. Pro její tvůrčí práci jsou zásadními ta, která jsou pojítkem nebo reprezentací problémů obecnějšího charakteru. Tato setkání analyzuje a snaží se dospět ke znaku, který by mohl iniciovat setkání nové. Zachycení a sdílení tíživých a těžko uchopitelných momentů z běžného života, které jsou ale symptomatické pro širší společenský okruh, chápe jako jeden z prostředků, kterým lze přispět ke kultivaci celospolečenské diskuse. Zkoumá možnosti vtažení diváka do díla nejen skrze sdílení prožitků, ale i skrze fyzickou interakci s dílem. Divák se někdy stává doslova hybatelem objektů. Jeho zapojení vrací sochařskou zkratku zpět k individuálnímu prožitku. Socha ji zajímá i ve vztahu k specifikům daného prostoru, a to nejen v galerijním měřítku. Zajímá se o veřejný prostor, jeho potenciál pro rozvíjení sebevědomé a empatické podoby svobody.