Vydalo nakladatelství krásných knih F. J. Müller jako 14. svazek (správně 16.) sbírky Lis knihomilův. Suchou jehlou vyzdobil František Tichý. Výtisk číslo 4/300. Podpis F. Halase a F. Tichého na předním palistu. Původní přebal ze škrobového papíru s chlopněmi (přes zlacený podklad černě nanesené nepravidelné skvrny) a s Tichého bíle tlačenou ilustrací na přední straně. S. 21.

František Halas se narodil 3. října 1901 v Brně. Dětství prožil na Českomoravské vrchovině, konkrétně u Kunštátu. Jeho rodiče, František Halas a Leopoldina Pelikánová, byli textilní dělníci. Po ukončení základní školy se vyučil knihkupcem. Otec ho přivedl mezi komunistickou mládež, což ho velmi ovlivnilo, a od roku 1921 pracoval pro komunistický tisk.

Byl členem brněnské pobočky Devětsilu a spolupracoval s Bedřichem Václavkem na vydávání avantgardních časopisů. Jeho tvorbu ovlivnil Jiří Mahen a pobyt ve Španělsku během občanské války. Za druhé světové války přispíval do ilegálního Rudého práva a byl členem revolučního výboru spisovatelů.

Po roce 1945 se stal předsedou Syndikátu českých spisovatelů, pracoval na ministerstvu informací a byl poslancem Prozatímního Národního shromáždění za KSČ. Později byl zklamán novým režimem, zejména po návštěvě Sovětského svazu.

František Halas zemřel 27. října 1949 v Praze na selhání srdce a byl pohřben v Kunštátě. V roce 1997 mu byl in memoriam propůjčen Řád T. G. Masaryka II. třídy.