Základní údaje
technika | olej na plátně |
rozměr | 43,5 x 66,5 cm |
rok | 1951 |
signatura | signováno a datováno vpravo dole: TOYEN 51
vzadu je rukou Toyen vytvořena olejová studie
na blind rámu rukou Toyen je název obrazu a datace: “Je m´apercois que ma page blanche est devenue verte 1951“ |
stav díla | O významu díla pro Toyen svědčí fakt, že název obrazu byl použit i na parte malířky (k dispozici).
Přiložena expertiza uznávaného znalce díla Toyen PhDr. Karla Srpa.
Dále posouzeno a konzultováno Dr. Irenou Žantovskou Murray HonFRIBA, prof. PhDr. Jaromírem Zeminou, PhDr. Jiřím Machalickým a Vladimírem Lekešem.
Přiložena expertiza prof. PhDr. Františka Dvořáka ze dne 12. 5. 1998.
Jedná se o první aukční prodej tohoto zásadního díla Toyen. |
provenience | Provenience:
– sbírka malířky Toyen
– významná soukromá sbírka |
autor | (1902 Praha – 1980 Paříž) |
Popis
O autorovi
Toyen, známá též pod svým skutečným jménem Marie Čermínová, se narodila 21. září 1902 v Praze. Je považována za významnou česko-francouzskou malířku a jednu z představitelek evropského surrealismu. Navzdory tomu, že většinu svého života strávila v Paříži, je považována za klíčovou postavu české kultury a umělecké avantgardy 20. století.
Už v mládí opustila Toyen svůj domov a pracovala v továrně na mýdlo na Žižkově. Vzdělání v oblasti dekorativní malby získala na Uměleckoprůmyslové škole pod vedením profesora Emanuela Dítěte ml. Ve 20. letech 20. století spolupracovala s umělcem Jindřichem Štyrským, s nímž se setkala během léta v roce 1922 na ostrově Korčula. Jejich spolupráce byla tak úzká, že vyhlásili svůj vlastní umělecký směr - artificialismus.
Toyen se stala členkou různých uměleckých sdružení, včetně Devětsilu, SVU Mánes a Skupiny surrealistů v ČSR. V Paříži se připojila k surrealistické skupině kolem André Bretona a Paula Eluarda. Během druhé světové války se musela skrýt kvůli svým surrealistickým sklony a také pomáhala ukrývat surrealistu židovského původu, Jindřicha Heislera.
Po válce se Toyen vrátila k veřejnému vystupování, ale v roce 1947 opustila Československo a přestěhovala se natrvalo do Paříže. Ačkoli se její umělecká tvorba zachovala ve svém specifickém a originálním stylu, v posledním desetiletí svého života se stávala stále osamělejší.
Toyen zemřela 9. listopadu 1980 v Paříži. Její dědictví jako ženy v doméně české avantgardy, která překonala tradiční genderové bariéry, a její umělecká tvorba zůstávají aktuální a významné v kontextu evropského surrealismu a české umělecké historie.