Bronzová plastika s motivem anděla od Quida Kociána představuje mimořádně silnou ukázku českého secesního symbolismu a expresivního modelování z přelomu 19. a 20. století. Kocián staví figuru pomocí hlubokých, dynamických zářezů a hmotových kontrastů. Postava není hladká, povrch si uchovává syrovou texturu modelovací hlíny a vosku, což je patrné z viditelných stop po prstech a špachtlích. Tato technika záměrně narušuje klasickou akademickou hladkost a transformuje světlo dopadající na sochu do neklidné hry jasů a hlubokých stínů. Celé tělo je uvedeno do jemného, ale vnitřně napjatého pohybu. Hlava se opírá o levou ruku v gestu absolutní odevzdanosti a smutku. Způsob, jakým levá paže podpírá hlavu a pravá ruka se křečovitě tiskne k hrudi a přidržuje řasenou látku, je psychologickým vyjádřením vnitřní bolesti a tvůrčího utrpení. Bronzový povrch je ošetřen bohatou, vícevrstvou patinou v odstínech temně čokoládové až černohnědé barvy. Na exponovaných místech, jako jsou hrany křídel a vystouplé části drapérie, je patina mechanicky rozleštěna na základní kov. Vzniklé zlatavě měděné odlesky podtrhují trojrozměrnost plastiky a dodávají dílu vnitřní záři a hmatovou atraktivitu. Nesignováno. Výška včetně podstavce 30 cm. K dílu je osvědčení o pravosti díla od vlastníka autorských práv.