Popis
Olej na plátně, signováno vpravo dole V.Bartoněk, věnování od autora vlevo dole, rámováno, rozměr 64x49 cm, ve výřezu 53x39 cm. Předložené dílo reprezentuje špičkovou ukázku pražského realismu a figurálního žánru z konce 19. století od respektovaného akademického malíře Vojtěcha Bartoňka, přičemž mimořádnou sběratelskou hodnotu a doloženou provenienci plátna zásadním způsobem umocňuje autentická rukopisná dedikace v levém dolním rohu: „Milým manželům, Matoušovým od vděčného Kamila“, odkazující na osobní dar přímo z rukou autora, který v rodinném a přátelském kruhu používal své druhé křestní jméno. Na pozadí historické městské architektury s monumentálními kamennými schody a portálem autor s hlubokým sociálním cítěním a typickou narativní drobnokresbou zachytil melancholickou scénu ze života tehdejší chudiny. Výjevu dominuje sedící žebračka chovající v klíně spící dítě, vedle níž stojí mladá dívka se zamyšleným výrazem a tradičním červeným šátkem na hlavě, jež dotváří niternou psychologii celého díla. Barevná paleta je mistrovsky podřízena teskné, lyrické náladě scény a opírá se o rafinovanou tlumenou škálu zemitých, šedých a okrových tónů, které malíř efektně rozehrává v jemných valérech šerosvitu a oživuje silnými lokálními akcenty chladně modré sukně a kontrastní červeně, což celému obrazu dodává mimořádnou plasticitu, hloubku a silný emocionální náboj.
O autorovi
Vojtěch Bartoněk, český malíř a restaurátor, se narodil 28. března 1859 v Praze. Studoval na pražské akademii u profesorů Swertse, Antonína Lhoty, Maxmiliána Pirnera, Františka Sequense a Františka Čermáka. Dále pokračoval ve studiích v Paříži na École des Beaux Arts. První díla začal vystavovat od roku 1881.
Vojtěch Bartoněk maloval historické obrazy a později se věnoval žánrovým obrázkům z pražských ulic, nádvoří a trhů. Jeho obraz "Rekruti" byl vystaven na výroční výstavě Krasoumné jednoty roku 1888 a zakoupil ho Josef Hlávka. Spolupracoval s Mikolášem Alšem na dioramatu "Pobití Sasíků pod Hrubou Skálou" a na oponě pro Národopisnou výstavu v Praze v roce 1895. Ilustroval také Pohorskou vesnici Boženy Němcové a byl pilným ilustrátorem časopisů Světozor a Zlatá Praha.
Bartoněk se angažoval i jako restaurátor a byl autorem nástěnných maleb, lunet v nové Staroměstské tržnici a nástropních maleb v kostele Nanebevzetí P. Marie v Klecanech. Jako malíř se věnoval i výtvarné výzdobě - dokončil dekorativní vlys pro jídelnu Bondyho vily v roce 1889, který tvořily alegorické postavy znázorňující dary země, lesů, vod, polí a vinic. Jeho iluzivní malba spojovala zájem o věrné zpodobení reality se sociálním cítěním.
Zemřel 25. srpna 1908 také v Praze.