Jaroslav Malínský se narodil 12. května 1897 v Praze. Byl to český akademický malíř, který se věnoval především portrétní tvorbě a krajinomalbě.

Své umělecké sklony k grafice a malbě projevoval již od mládí, věnoval se přípravnému studiu grafiky od svých 14 let. Po návratu z první světové války úspěšně složil zkoušky na pražskou Akademii výtvarných umění. Na akademii byl přijat přímo do mistrovské školy Vojtěcha Hynaise, kde později přešel k Vratislavu Nechlebovi. Malínský byl fascinován malbami holandských mistrů 17. století, což ovlivnilo jeho umělecký styl.

Po absolvování akademie v roce 1923 podnikl několik studijních cest do různých evropských zemí, včetně Paříže, Itálie, Jugoslávie, Španělska a Maroka. V meziválečném období byl považován za nejvyhledávanějšího pražského portrétistu, a to díky svému talentu a dovednostem.

Po roce 1945, kvůli svým politickým názorům, upadl Jaroslav Malínský v nemilost a o portrétní tvorbu nebyl zájem. V té době se začal věnovat grafice a krajinomalbě. Jeho samostatná výstava v roce 1976 s názvem "Krajina v díle Jaroslava Malínského" se stala senzací a přinesla mu pozornost i v pozdním věku.

Jaroslav Malínský zemřel 26. dubna 1979 v Praze. Nakonec byl jmenován zasloužilým umělcem za svůj významný přínos výtvarnému umění.