Přiložen odborný posudek od PhDr. Karla Srpa.

Kresba pochází ze zlomového roku 1953, ve kterém se Toyen po šesti letech pobytu ve Francii již plně aklimatizovala. Práce působí nesmírně živě a plasticky, z hlediska výtvarného provedení je podnětné, jakým způsobem Toyen nechala tvar vynořovat ze spleti hustě šrafovaných tušových linií, jak jej zhmotňovala a konkretizovala do podoby, jejíž spojení nám připomene kontrast dne a noci. Šlo o základní přírodní spojení, jehož znázornění v různých formách Toyen přitahovalo od začátku 50. let. Zde pro něj našla podobu vztahu denního a nočního motýla, jež společně umístila do iluzivně nakreslené krabičky, vzbuzující dojem, že ji držíme jako exponát. Kresba Toyen kromě svých výtvarných, velmi jemně vyjádřených hodnot působí i svou výraznou emotivní silou, příznačnou pro práce Toyen vznikající v 50. letech.

Toyen, známá též pod svým skutečným jménem Marie Čermínová, se narodila 21. září 1902 v Praze. Je považována za významnou česko-francouzskou malířku a jednu z představitelek evropského surrealismu. Navzdory tomu, že většinu svého života strávila v Paříži, je považována za klíčovou postavu české kultury a umělecké avantgardy 20. století.

Už v mládí opustila Toyen svůj domov a pracovala v továrně na mýdlo na Žižkově. Vzdělání v oblasti dekorativní malby získala na Uměleckoprůmyslové škole pod vedením profesora Emanuela Dítěte ml. Ve 20. letech 20. století spolupracovala s umělcem Jindřichem Štyrským, s nímž se setkala během léta v roce 1922 na ostrově Korčula. Jejich spolupráce byla tak úzká, že vyhlásili svůj vlastní umělecký směr - artificialismus.

Toyen se stala členkou různých uměleckých sdružení, včetně Devětsilu, SVU Mánes a Skupiny surrealistů v ČSR. V Paříži se připojila k surrealistické skupině kolem André Bretona a Paula Eluarda. Během druhé světové války se musela skrýt kvůli svým surrealistickým sklony a také pomáhala ukrývat surrealistu židovského původu, Jindřicha Heislera.

Po válce se Toyen vrátila k veřejnému vystupování, ale v roce 1947 opustila Československo a přestěhovala se natrvalo do Paříže. Ačkoli se její umělecká tvorba zachovala ve svém specifickém a originálním stylu, v posledním desetiletí svého života se stávala stále osamělejší.

Toyen zemřela 9. listopadu 1980 v Paříži. Její dědictví jako ženy v doméně české avantgardy, která překonala tradiční genderové bariéry, a její umělecká tvorba zůstávají aktuální a významné v kontextu evropského surrealismu a české umělecké historie.