Ladislav Mednyánszky byl slovensko-maďarský malíř, proslulý svými krajinářskými díly a jako stoupenec barbizonské školy a impresionismu.

Narodil se 23. dubna 1852 v Beckově do smíšeného manželství. Po deseti letech se rodina přestěhovala do matčina rodného zámečku ve Strážkách. Medňanský získal umělecké vzdělání v Mnichově a Paříži, kde navštívil i Barbizon a seznámil se s dalšími umělci.

V roce 1877 poprvé navštívil maďarský Szolnok, kde se seznámil s dalšími malíři. Procestoval i Itálii a střední Evropu. I přes svůj vysoký věk dobrovolně narukoval na frontu první světové války jako vojenský malíř.

Jeho dílo je rozsáhlé, ačkoli mnoho děl není podepsáno ani datováno. Významná část jeho umělecké pozůstalosti je v Maďarské národní galerii v Budapešti, a část je vystavena ve Strážkách u Spišské Belé v rámci sbírek Slovenské národní galerie.

Zemřel 17. dubna 1919 ve Vídni ve věku 66 let. Pochován byl v Budapešti vedle hrobu svého přítele Bálinta.