1974; olej na plátne; 70,5x90 cm; značené vpravo dole „Paštéka 74“

Dielo „Rozhovor“ M. Paštéku vzniklo v jeho najlepšom tvorivom období, a určite sa dá označiť ako dielo galerijnej kvality. Skupina M. Galandu a diela jej členov tvoria už dlhší čas zásadnú súčasť tak štátnych zbierok ako aj privátnych kolekcií. Aj trh s umením zaznamenal v poslednom období mimoriadny dopyt po kvalitných dielach Skupiny tzv. Galandovcov. Určite jednými z najpútavejších, najtajomnejších a svojím obsahom aj najzaujímavejších ostávajú diela M. Paštéku. Nedefinovateľné, „odľudštené“, deformované postavy, často obnažené, v zvláštnom indiferentnom priestore nesú v sebe akési neuchopiteľné tajomstvo. Či je na obraze jedna alebo viac postáv, každá akoby žila vo svojom vlastnom svete, bez väzieb a kontaktov s ostatnými. Milan Paštéka bol maliarom ľudskej skúsenosti, nikdy sa na nič nehral, stredom jeho obrazov je častokrát on sám, mužská postava, v prázdnom, neidentifikovateľnom priestore, Maľba Milana Paštéku je pre neho možnosťou ako porozumieť svetu, porozumieť sám sebe, maliar nepsychologizuje, zobrazuje momentálny stav, naplnenie určitej chvíle. Postavy často nezobrazujú viditeľný obraz človeka, ale ľudskú prirodzenosť, podstatu, nehmotnú dušu človeka. A hoci Paštéka sám povedal o svojej tvorbe, že ňou neobjavil nič nové pre nikoho, len pre seba, jeho diela sú mnohovrstvové, nesú v sebe silnú výpoveď o vnútornom svete človeka, nútia k zamysleniu a hľadaniu univerzálnych práv o existencii.

Milan Paštéka, narozen 20. května 1931 v Trenčíně, byl významný slovenský malíř a člen skupiny Mikuláše Galandy. Jeho dílo se zaměřovalo na vztah člověka k prostoru, a věnoval se kresbě, malbě, grafice a keramice.

Narodil se v učitelské rodině a vyrůstal v Rajci. Navzdory očekávání rodičů, kteří doufali, že bude studovat na Vysoké škole technické, se rozhodl pro studium na Vysoké škole výtvarných umění v Bratislavě. Po nuceném opuštění ateliéru Ľudovíta Fullyho v roce 1952 pokračoval ve studiu v ateliéru Jána Želibského, kde strávil léta 1950 až 1955. V roce 1957 se stal zakládajícím členem Skupiny Mikuláše Galandy, která fungovala až do roku 1968.

V roce 1958, v předvečer své první samostatné výstavy v Galerii Cypriána Majerníka, byl Paštéka uvězněn. Později, v roce 1965, byl tvrdě kritizován režimními malíři za výstavu v Městské galerii, a v roce 1972 byl vyloučen ze Slovenského svazu výtvarných umělců.

Milan Paštéka se účastnil mnoha výstav doma i v zahraničí, včetně měst jako Paříž, Düsseldorf, São Paulo, Benátky, Mnichov, Berlín, Kolín nad Rýnem, Essen, Ósaka, Moskva, Novara, Sevilla, Budapešť, Esslingen a New York. Během své kariéry uspořádal více než 30 samostatných výstav.

Zemřel tragicky při autonehodě na středním Slovensku dne 23. září 1998.