František Líbal, český akademický malíř, krajinář a portrétista, se narodil 7. srpna 1896 ve Veselí nad Lužnicí. Jeho život a dílo zahrnovalo rozsáhlou tvorbu krajinomalby a portrétů.

František Líbal zahájil svou malířskou kariéru během středoškolského studia, když se vášnivě věnoval malbě. Absolvoval gymnázium v Třeboni v roce 1916. Poté pokračoval ve studiu na pražské malířské akademii, kde studoval u profesorů Vlaho Bukovace a Maxmiliána Pirnera. Jeho závěrečnou prací na akademii byl cyklus více než 70 obrazů nazvaný "Vítr na blatech".

Po absolvování akademie v roce 1921 odešel do Německa, kde pokračoval ve studiu v Mnichově, Drážďanech a Frankfurtu. Během svých cest po Německu, Francii a Itálii zachytil mnoho pohledů na města a vytvořil ceněný soubor katedrál. Po návratu do vlasti maloval českou krajinu, především Jižní Čechy, Krkonoše, Tatera a další.

František Líbal byl také známý svou portrétní tvorbou. Vytvořil řadu portrétů, často přátel z okruhu Národního divadla, včetně Rudolfa Deyla st. a Stanislava Muže.

Jeho typickou technikou byl olej na plátně nebo kartonu, přičemž často používal špachtle k nanášení barev. Vytvořil rozsáhlou sbírku děl, zahrnující krajinomalbu, portréty, zátiší a akty. Město Třeboň vlastní největší a nejreprezentativnější sbírku Františka Líbala, kterou umělec daroval městu ještě za svého života.

Zemřel 20. června 1974 v Praze.