2022, clear optic glass 

Václav Cigler (1929-2026) je mezinárodně uznávaný umělec, který se věnoval práci se sklem v rámci veřejného prostoru a architektury. Od 60. let se zabýval broušenými objekty z optického skla v jednoduchých geometrických tvarech. V nich se nečekaně zrcadlí okolí těchto artefaktů a instalací – ať už v galerii či v krajině. Autor má řadu realizací v českých a slovenských městech, známá je například jeho skleněná lávka v Museu Kampa v Praze. Ciglerovy práce jsou zastoupeny v desítkách sbírek u nás i po celém světě. Po letošním úmrtí Václava Ciglera budou jeho díla na trhu ještě vyhledávanější. Nádherné skleněné objekty jsou šperkem každého interiéru. Získání tohoto díla je pro sběratele jedinečnou příležitostí.

Václav Cigler, narozený v roce 1929, prošel významným vývojem jako výtvarník, sochař a šperkař. Ve svých uměleckých začátcích studoval Vyšší odbornou školu sklářskou a Střední školu Nový Bor v oddělení rytí skla a malování a leptání skla v letech 1948–1951. Následně v letech 1951–1957 studoval na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze v ateliéru Josefa Kaplického.

Václav Cigler byl členem Klubu konkretistů a Skupiny Jiná geometrie. V průběhu své kariéry působil jako vedoucí ateliéru Sklo v architektuře na Akademii výtvarných umění v Bratislavě v letech 1965–1981. Jeho díla nejsou příliš ilustrativně pojmenovávána, umožňujíc divákovi volnou interpretaci.

Začátky jeho tvorby zahrnují ryté skleněné talíře a nádoby s stylizovanými ženskými postavami. Postupem času, zejména od šedesátých let, se začal zabývat broušenými objekty z optického skla, které zachovávají základní geometrické tvary a transformují okolní realitu. Cigler se také věnoval sochařství a realizacím pro architekturu, včetně projektů pro stanice metra a obklad tubusu metra.

V oblasti šperkařství přinesl do popředí výtvarné scény nové myšlenky. Na průkopnické výstavě Ateliérový šperk v roce 1963 vystavil šperky z oblázků. Jeho šperky, často vycházející ze základních geometrických prvků, nesly vyhraněný výtvarný názor. Na výstavě v roce 1967 představil šperky, které nespadaly do běžných konvencí, včetně čelenek s kruhem před obličejem a rozměrných terčů s výřezy ve formě obličejové masky.

Celkově lze říci, že Václav Cigler se ve svém uměleckém díle zabýval vztahem mezi prostorem, přírodou, pohybem, světlem a skleněnou materií. Jeho tvorba odráží úsilí přenést složité koncepty moderní fyziky do konstruktivního umění, přičemž svá díla vnímal jako prostředek dialogu, vypovídající o osobě nositele.