![[object Object]](https://cdn.livebid.cz/authors/942.jpg?v=2)
Základní údaje
| technika | olej na plátně |
| rozměr | 60 x 76 cm |
| signatura | vlevo dole |
| rám | nerámováno |
| datum narození | 1888-1979 |
| o autorovi | Narodil se v Brně v židovské rodině majitele přádelny Lazara vulgo Aloise Berana a jeho ženy Bruny rozené Schwarz. Vyrůstal s dvěma staršíma bratry, Philippem a Rudolfem. Kromě výtvarného talentu měl i talent hudební a byl výjimečným houslistou. Nakonec dal přednost studiu malířství a v letech 1903–1905 navštěvoval Uměleckoprůmyslovou školu ve Vídni u prof. Karla Otto Czechky a poté i Akademii výtvarných umění, kde se školil u prof. Rudolfa Bachera. Zde se seznámil se svou budoucí ženou Irenou, studentkou konzervatoře a rovněž brněnskou rodačkou. Další studium absolvoval v letech 1907–1911 v Mnichově na Malířské akademii u profesorů J. C. Hertericha a Heinricha von Zügela. Načež v roce 1911 studoval i v Paříži na Akademii de la Grande-Chaumiere u Luciena Simona. V průběhu roku 1913 navštěvoval v Giverny Clauda Moneta a tímto počinem získal charakteristický impresionistický rukopis.
Po vypuknutí první světové války narukoval, ale po několika měsících byl pro zdravotní neschopnost zproštěn vojenské služby a vrátil se do rodného Brna. Od roku 1924 byl krátce společníkem firmy „Brněnské továrny na mýdlo Mira, s r. o.“, ale v červnu 1925 ze společnosti vystoupil. Bruno Beran střídavě tvořil v Paříži, kromě portrétů maloval i náboženské výjevy a účastnil se výstav brněnského "Sdružení německých výtvarných umělců Moravy a Slezska".
V roce 1929, když hospodářská krize připravila malířova otce o rodinný podnik, odešel poprvé do Španělska, kde na Ibize prožil tři roky intenzivní výtvarné práce. Již tehdy byl vyprofilován jako žádaný portrétista a krajinář, některými kritiky přirovnávaný k Degasovi. Mezitím se v Brně roku 1935 oženil[4] s Irenou Subakovou. V roce 1936 po vypuknutí španělské občanské války odjeli manželé Beranovi do Velké Británie a poté se vrátili do Paříže, ale po její okupaci nacisty roku 1940 museli opět uprchnout přes Pyreneje do Portugalska a odtud do New Yorku.
V roce 1950 získal Bruno Beran americké občanství, ale před tímto datem se živil porůznu, ovšem díky jeho mistrovství v malbě portrétů záhy získal zakázky z okruhu washingtonského diplomatického sboru. Do své smrti 27. června 1979 v Palma de Mallorca byl stále umělecky aktivní. |
Popis
O autorovi
Bruno Beran se narodil 6. ledna 1888 v Brně do židovské rodiny Lazara vulgo Aloise Berana a jeho manželky Bruny rozené Schwarz. Měl výjimečný výtvarný a hudební talent, přičemž exceloval jako houslista. Po absolvování Uměleckoprůmyslové školy ve Vídni a studiu na Akademii výtvarných umění v Praze pod vedením profesorů K. O. Czechky a Rudolfa Bachera se rozhodl pro další studium v Mnichově a Paříži, kde se dostal do kontaktu s impresionismem a zdokonalil svůj rukopis.
V průběhu první světové války byl pro zdravotní neschopnost zproštěn vojenské služby a vrátil se do Brna. Po krátkém období spolupráce s firmou v oboru mýdlové výroby se věnoval výhradně malbě. Roku 1929 odešel do Španělska, kde strávil tři roky na Ibize, aktivně tvořil a získával pověst významného portrétisty a krajináře.
Po peripetiích druhé světové války a útěku před nacisty přes Pyreneje do New Yorku získal v roce 1950 americké občanství. Bruno Beran se věnoval malbě portrétů a díky svému mistrovství brzy získal zakázky od washingtonského diplomatického sboru. Aktivně maloval až do své smrti 27. června 1979 v Palma de Mallorca.
