1920 - 1930 | technika: olej na plátně | 46 × 55 cm | signatura: vpravo dole | rám firmy Bouche | odborný posudek: PhDr. Rea Michalová

| Dodatečné informace |

Nabízené dílo „Podzim u rotundy v Simiane“ představuje mistrovskou ukázku vrcholného období tvorby Otakara Kubína, jednoho z nejvýznamnějších představitelů české moderny a tzv. Pařížské školy. Malba pochází z autorova nejdůležitějšího tvůrčího zázemí – provensálského městečka Simiane-la-Rotonde, které se stalo Kubínovým osudovým domovem i neutuchajícím zdrojem inspirace.

V této kompozici se Kubín projevuje jako básník krajiny, který se definitivně odklonil od dřívějších kubistických experimentů směrem k novoklasicistnímu řádu a krystalicky čistému realismu. Ústředním motivem je ikonická románská rotunda, která se tyčí nad krajinou jako symbol stálosti a historie. Autor ji však nepojal jako dokumentární architekturu, ale jako organickou součást terénu, jejíž šedavé tóny kontrastují s hřejivou barevnou harmonií podzimní vegetace. Kubín zde s bravurou využívá subtilní valéry okrů, syté oranže a zemité hnědi, které jsou v horní části plátna citlivě vyvažovány chladným azurem provensálského nebe.

Celková světelná režie obrazu, pro nějž je typické rozptýlené světlo, zalévá scénu klidem a jemnou melancholií, což je charakteristický znak Kubínovy „arkádské“ krajinomalby. Pevnou architektonickou výstavbu a hloubku dává dílu plastické ztvárnění popředí, v němž autor s citem pro strukturu modeluje balvany a divoké křoviny. Obraz je tak dokonalou syntézou jihofrancouzského světla a středoevropského senzualismu.

Otakar Kubín se narodil 22. října 1883 v Boskovicích. V letech 1898–1900 studoval na sochařsko-kamenické škole v Hořicích, poté pokračoval v letech 1900–1904 na Akademii výtvarných umění v Praze, kde byl žákem učitelů jako byli Václav Brožík, Vojtěch Hynais, Hanuš Schwaiger a František Thiele.

Byl členem umělecké skupiny Osma, a později také členem SVU Mánes. V roce 1913 opustil Česko a odešel do Francie, kde v roce 1925 přijal francouzské občanství. I přes to se v roce 1952 vrátil na Moravu, kde strávil dvanáct let, než se znovu vrátil do Francie. Jeho tvorbu lze charakterizovat jako novoklasicistní, zejména jeho díla "Kytice ve džbánu". Ve Francii byl velmi uznávaným umělcem, pravidelně vystavoval v Salonu nezávislých a od roku 1924 také v salonu Tuilerií v Paříži.

Kubínův významný přínos spočíval v krajinomalbě, zejména zobrazování Provence a rodných Boskovic, ale také ve figurální malbě a zátiších. Zemřel 17. října 1969 v Marseille a je pohřben v městečku Apt ve Francii.