Milan Paštéka, narozen 20. května 1931 v Trenčíně, byl významný slovenský malíř a člen skupiny Mikuláše Galandy. Jeho dílo se zaměřovalo na vztah člověka k prostoru, a věnoval se kresbě, malbě, grafice a keramice.

Narodil se v učitelské rodině a vyrůstal v Rajci. Navzdory očekávání rodičů, kteří doufali, že bude studovat na Vysoké škole technické, se rozhodl pro studium na Vysoké škole výtvarných umění v Bratislavě. Po nuceném opuštění ateliéru Ľudovíta Fullyho v roce 1952 pokračoval ve studiu v ateliéru Jána Želibského, kde strávil léta 1950 až 1955. V roce 1957 se stal zakládajícím členem Skupiny Mikuláše Galandy, která fungovala až do roku 1968.

V roce 1958, v předvečer své první samostatné výstavy v Galerii Cypriána Majerníka, byl Paštéka uvězněn. Později, v roce 1965, byl tvrdě kritizován režimními malíři za výstavu v Městské galerii, a v roce 1972 byl vyloučen ze Slovenského svazu výtvarných umělců.

Milan Paštéka se účastnil mnoha výstav doma i v zahraničí, včetně měst jako Paříž, Düsseldorf, São Paulo, Benátky, Mnichov, Berlín, Kolín nad Rýnem, Essen, Ósaka, Moskva, Novara, Sevilla, Budapešť, Esslingen a New York. Během své kariéry uspořádal více než 30 samostatných výstav.

Zemřel tragicky při autonehodě na středním Slovensku dne 23. září 1998.