Norbert Grund byl český malíř pozdního baroka, přesněji rokoka, narozený 4. prosince 1717 na Malé Straně v Praze. Jeho umělecké dílo se zaměřovalo zejména na malé kabinetní obrazy, z nichž většinu tvořily žánrové scény, ale také krajiny a obrazy s biblickými náměty.

Norbert Grund pocházel z rodiny s kořeny na severozápadě Čech. Jeho bratři se věnovali hudbě, a sám Norbert získal své první malířské zkušenosti u svého otce Kristiána, který pracoval jako dvorní malíř u šlechtické rodiny Kolovratů. V roce 1738 odešel Grund na cesty do Vídně, Benátek a Würzburgu, kde získal další malířské dovednosti. Jeho umělecký vývoj byl ovlivněn českým barokním uměním, německými malíři miniatur (tzv. Kleinmeister), vídeňským malířem Franzem de Paulem Fergem, benátskými malíři vedut a později i francouzským rokokovým stylem, zejména dílem Antoina Watteaua. V roce 1753 se stal členem malířského cechu na Malé Straně v Praze, a ve své dílně vzdělával další umělce, jako byli František Xaver Procházka a Ludwig Kohl.

Roku 1751 se Norbert Grund oženil s Ludmilou Klingerovou, což bylo období, kdy začal vážněji řešit otázky materiálního zabezpečení své velké rodiny. To vedlo k tomu, že se věnoval převážně menším formátům a žánrové malbě, která byla lépe prodejná. Maloval rovněž krajiny a biblické motivy na zakázku. Grundovo umělecké dílo zaujímá v české malbě rokoka významné místo.

Zemřel 17. července 1767 také V Praze