2006–2007 sign. Alena Kučerová 2006–2007, ČTYŘI HLAVNÍ BODY

INFO
Od roku 1996 se tvorba Aleny Kučerové zásadně proměňuje. Souhrou okolností, při kterých přišla o pražský ateliér a tiskařský lis, nadobro končí se svou grafickou tvorbou a stěhuje se z Prahy na venkov. Tato změna se odráží i v její tvorbě, začíná pracovat na asamblážích a kolážích a místo bodů, které razila do kovových matric, používá hřebíky nebo perforuje papír. Využívá prostých nalezených předmětů – odřezků dřeva, prken nebo různých částí nábytku, klacíků, kartonů apod. a také se vrací k výrazné barevnosti, kterou využívala v šedesátých letech při kolorování kovových matric. Dílo Čtyři hlavní body je typickou ukázkou tvorby po roce 1996: Alena Kučerová zde řeší vzájemné vztahy bodů – což bylo i celoživotním námětem jejího zkoumání. 

ALENA KUČEROVÁ Jedním ze svébytných grafických postupů Aleny Kučerové se stalo perforování, prorážení kovové matrice. Namísto toho, aby do kovové plochy ryla či leptala linie, body a zrnité plochy, tedy aby zpracovávala jen povrch a poskytovala divákovi určitou iluzi vznikající na ploše, konfrontovala se autorka s daným materiálem mnohem konkrétnějším a silovějším způsobem. Při tisku pak vznikají pozoruhodné efekty, kdy okraje „ran“ v materiálu získávají určité subtilní stínování a plasticitu. Matrice i tisky se tak vyznačují stejně hodnotnými, částečně dvojrozměrnými a částečně reliéfními či skulpturálními kvalitami.  Alena Kučerová patří k předním českým inovátorkám v oblasti grafických technik, postupů a významů. Médium grafiky je 
pro ni (podobně jako pro Vladimíra Boudníka a další) sférou experimentů, potýkání se s konkrétními materiály, s hmotou 
v její svébytnosti a naléhavosti. Věnovala se i tvorbě ilustrací a sklářským realizacím. Pracuje též na sérii reliéfních asambláží, v nichž opět přichází ke slovu vztah mezi plochou a plastickým, trojrozměrným a materiálním vyjádřením.  

Alena Kučerová se narodila 28. dubna 1935 v Praze. Studovala na Vyšší odborné škole uměleckoprůmyslové v Praze mezi lety 1950 a 1954 pod vedením profesora Rudolfa Beneše a později pokračovala na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze v letech 1955 až 1959 v ateliéru profesora Antonína Strnadela. Ačkoli musela kvůli politickým důvodům studium předčasně ukončit, získala diplom.

V šedesátých letech byla členkou umělecké skupiny UB12. Ačkoliv v té době nemohla vystavovat v Československu, její práce byla uznávaná v zahraničí, kde získala řadu ocenění. Její tvorba je charakteristická technikou perforace bodů do povrchu materiálů, zejména plechu, díky kterému vytvářela abstraktní vzory, krajiny i portréty. Tato technika jí umožnila experimentovat s různými materiály, včetně dřeva, hřebíků a plechu, které využívala při tvorbě koláží a rámování svých děl.

Alena Kučerová je také známá svou geometrickou tvorbou a zkoumáním možností automatismu v grafice. V roce 1967 navrhla skleněnou vitráž pro československý pavilon na výstavě Expo v Montrealu. Během normalizace však ztratila možnost vystavovat a stáhla se do svého ateliéru na pražském Starém Městě. V roce 1996 ukončila svou kariéru v grafice a opustila Prahu, aby žila v ústraní na venkově.