Olej na plátně, 46 x 61 cm, rámováno, datace 1890 - 1899. 

Opatřeno odborným posudkem PhDr. Mgr. Michaela Zachaře. 

Z posudku PhDr. Mgr. Michaela Zachaře: 

Svoji kultivovanou malířskou fakturou, zvláštní starosvětskou náladou, včetně spíš ukázněného štětcového rukopisu spadá dílo mezi obrazy Radimského raného protoimpresionistického stylu poloviny 90 let. Motiv říčního toku nebo cesty v perspektivně hloubkovém záběru patří k dosti typickým a shledáváme ho již u velmi raných prací, výrazněji pak v letech po roce 1900. Účinek Radimského obrazů bývá dnes spojován výhradně s impresionistickou formulí Claude Moneta, nicméně před příchodem k němu byl ovlivněn i jinými autory, zejména Barbizonci. Odtud pevná stavba obrazu, zajímavý motiv, lyrika a dobově podmíněná náladovost chvíle. Obrazy tohoto typu, jakási autonomní autorská intimissima, sugestivně malované plenéry, tvoří organickou součást umělcovy tvorby a zejména jejího vyzrávání. Na základě těchto skutečností potvrzuji, že jde o ukázku Radimského časné francouzské tvorby, dílo neopominutelných kvalit, pro něž by i mělo být zařazeno do výběrového soupisu umělcových děl.

Václav Radimský se narodil 6. října 1867 v Kolíně nad Labem. Studoval na Akademii výtvarných umění v Praze a poté na Akademii výtvarných umění ve Vídni pod vedením profesora E. Lichtenfelsa. Václav Radimský byl známým českým malířem, který se významně uplatnil ve Francii, kde přišel do úzkého kontaktu s impresionismem. Tento styl poté zprostředkoval české umělecké scéně. Ve Francii žil v oblasti Giverny, kde maloval místní krajinu. Po první světové válce se vrátil zpět do Čech, kde se soustředil na malbu okolí Labe a Kolína. Jeho malby byly silně ovlivněny stylem francouzského impresionisty Claude Moneta. Charakterizovaly je výrazné barvy, vzdušná a světelná atmosféra a často nesly určitou emotivní náladu. V roce 2006 mu byla uspořádána autorská výstava ve Východočeské galerii v Pardubicích. Václav Radimský zemřel 31. ledna 1946 v Kolíně nad Labem.