Základní údaje
| Rok díla | 1919 - 1921 |
| Technika | Kvaš, akvarel na papíře |
| Rozměr | 24,4 x 16,5 cm |
Popis
Kvaš, akvarel na papíře, 24,4 x 16,5 cm, rámováno, signováno vpravo dole Kupka, štítkem Galerie Berés, Paříž s přípisem s určením.
Opatřeno potvrzením pravosti od Pierra Brullé.
Opatřeno odborným posudkem PhDr. Rei Michalové, Ph.D.
Studie rytmů představuje charakteristickou ukázku hledání Františka Kupky v oblasti dynamiky tvaru a barvy, která stála u zrodu jeho přechodu k abstrakci. V této komorní práci autor zkoumá principy pohybu a vnitřního řádu prostřednictvím volně komponovaných linií a barevných ploch, jež se vzájemně prostupují a rytmizují obrazový prostor. Kompozice je vystavěna na vertikálně orientovaném jádru, kolem něhož se rozvíjejí obloukovité tahy a fragmentované barevné segmenty. Linie zde nevymezují pevné kontury, ale fungují jako nositelé energie, které vedou divákovo oko napříč plochou. Barevnost je živá, avšak citlivě vyvážená. Teplé oranžové a žluté tóny se střídají s chladnějšími akcenty modré a zelené, čímž vzniká pulzující celek připomínající organický růst či hudební strukturu. Kupka zde pracuje s principem rytmu nikoli jako s dekorativním prvkem, ale jako s univerzálním zákonem, jenž propojuje vizuální vjem s hudební zkušeností. Právě analogie mezi malbou a hudbou, kterou autor systematicky rozvíjel, se v této studii zřetelně projevuje. Jednotlivé barevné akcenty lze chápat jako vizuální ekvivalenty tónů či akordů. Technika kvaše a akvarelu umožňuje lehkost a bezprostřednost projevu, v níž je patrný proces hledání i spontánní gestika. Dílo tak nepůsobí jako uzavřená kompozice, ale spíše jako záznam tvůrčího uvažování, v němž se rodí principy pozdější Kupkovy abstraktní malby. Odborné expertizy a provenience, včetně pařížské Galerie Berés, potvrzují autenticitu i význam této práce.
O autorovi
František Kupka se narodil 23. září 1871 v Opočně. Mládí strávil v Dobrušce, kde se vyučil sedlářskému řemeslu. Později byl poslán na pražskou Akademii výtvarných umění, kde studoval historickou a náboženskou malbu. Poté pokračoval ve studiích na Akademii výtvarných umění ve Vídni a následně získal stipendium a odjel do Paříže, kde studoval na École des Beaux-Arts.
František Kupka byl známý jako jeden ze zakladatelů moderního abstraktního malířství a byl jedním z představitelů orfismu. Jeho práce ovlivněné hudbou a poezií vytvářely nový výtvarný směr, který spojoval malbu s jinými uměleckými disciplínami.
Výtvarnou techniku Františka Kupky lze popsat jako abstraktní a impresionistickou, často kombinoval různé styly a experimentoval s barvou a formou.
František Kupka strávil většinu svého života ve Francii a zemřel 24. června 1957 v Puteaux. Je pohřben v Paříži na hřbitově Père-Lachaise.
Rodák z Opočna se prosadil především ve Francii, kde se stal jednou z klíčových postav pařížské avantgardy první poloviny 20. století. Již před první světovou válkou vytvořil jedny z prvních plně abstraktních obrazů v dějinách evropského malířství. Jeho tvorba zásadně ovlivnila vývoj moderního umění a otevřela nové možnosti vnímání barvy, rytmu a prostoru. Kupkova díla jsou dnes zastoupena ve sbírkách nejprestižnějších světových institucí včetně Centre Pompidou, MoMA v New Yorku, Guggenheim Museum či Národní galerie v Praze. Na mezinárodním aukčním trhu patří Kupka dlouhodobě mezi nejdražší české autory a jeho práce dosahují mimořádných cenových rekordů.

![[object Object]](https://cdn.livebid.cz/authors/8947.jpg?v=4)
