Opatřeno odborným posudkem od PhDr. Mgr. Michaela Zachaře. Nabízené dílo pochází z ruky uznávaného zástupce české krajinářské školy. František Kaván v díle zaznamenal pro svou tvorbu typický námět, a to zimní čas v krajině. Malíř se narodil v podhůří a pohled na zasněženou scenérii mu byl vlastní již od útlého věku. Tyto vzpomínky malíři utkvěly v paměti a následně je neobyčejně přetavil třeba právě v podobu námi nabízeného díla. Před sebou mámě olej určený do roku 1896, tedy do doby malířových třiceti let. Dílo se projevuje jako příklad práce již vyzrálého autora, nehledíme zde na realistické nazření, ale osobitou manýru, jež výtečně ilustruje kvalitu děl Františka Kavána před rokem 1900.

František Kaván se narodil 10. září 1866 ve Víchovské Lhotě. Po maturitě se rozhodl pro studium malířství na pražské Akademii výtvarných umění, kde studoval v krajinářském ateliéru pod vedením Julia Mařáka. Během svých studií se vyznačoval zaměřením na barvu a přikláněním se od náladovosti k realitě.

Byl významným českým malířem-krajinářem, ale také básníkem a překladatelem z ruštiny. Ve svém díle zachycoval především krajinu rodného kraje, zejména Krkonoše, Českomoravskou vrchovinu a Železné hory. Po realistickém začátku se v letech 1895–1899 přikláněl k symbolismu, avšak po roce 1900 se opět vrátil k čisté krajinomalbě s impresivně laděným realismem. Byl známý především svými zimními motivy.

František Kaván si během své kariéry vybudoval renomé jednoho z nejdůležitějších českých krajinářů, vedle jmen jako byli Otakar Lebeda a Antonín Slavíček. Jeho díla jsou dnes mimo jiné zastoupena ve sbírce pražské Národní galerie.

V osobním životě se František Kaván oženil dvakrát. Poprvé v srpnu 1896 s Helenou Váňovou, která byla jeho životní oporou až do své smrti v roce 1926. Poté, v květnu 1930, se oženil s Pavlínou Šírovou, vdovou po pardubickém malíři Janu Šírovi.

František Kaván zemřel 16. prosince 1941 v Libuni, kde je také pochován.