Základní údaje
| Technika | Lavírovaná tuš, běloba na papíře |
| Rozměr | 20 x 14 cm |
| signatura | signováno vlevo dole L. Marold |
Popis
Lavírovaná tuš, běloba na papíře, 20 x 14 cm, rámováno, signováno vlevo dole L. Marold.
Varianta kresby ve sbírkách Národní galerie v Praze.
Virtuos staví na okamžitém pohybu, gestu a Maroldově mimořádné schopnosti vystihnout charakter postavy několika jistými tahy. Ústřední muž na bruslích je zachycen v nestabilní, téměř teatrální póze s rozpaženýma rukama, zatímco okolní společnost v cylindrech a městském oděvu jeho výkon pozoruje. Z běžného společenského výjevu tak vzniká drobná scéna plná humoru, energie a přesného pozorování lidského chování. Lavírovaná tuš umožňuje Maroldovi velmi účinně střídat pevnou kresbu s měkce rozpíjenými šedými tóny. Největší pozornost soustředí na hlavní figuru, jejíž tělo je rozehráno v prudkých diagonálách, zatímco okolní postavy zůstávají místy pouze naznačené. Běloba pak zvýrazňuje světelné akcenty a podporuje dojem okamžiku zachyceného přímo v pohybu. Maroldova virtuozita spočívá právě v této lehkosti. Nepotřebuje složitou scénografii ani rozsáhlý prostor, aby vytvořil přesvědčivý příběh. Několik gest, pohledů a rozdílných postojů postačuje k vykreslení celé společenské situace. Výjev současně nese typickou eleganci městského života konce 19. století i jemně ironický podtón, který patří k výrazným kvalitám jeho žánrové tvorby. Zajímavou souvislost nabízí také varianta této kompozice ve sbírkách Národní galerie v Praze, která dokládá, že se Marold motivem zabýval opakovaně. Virtuos je tak působivou ukázkou jeho kreslířské pohotovosti, vypravěčského talentu a schopnosti proměnit pomíjivou společenskou epizodu v živou a přesně vystavěnou obrazovou scénu.
O autorovi
Luděk Marold se narodil 7. srpna 1865 v Praze. Byl to český akademický malíř a ilustrátor, známý především pro vytvoření největšího obrazu v Česku nazvaného Bitva u Lipan. Studoval na Akademii výtvarných umění v Praze, kde byl přijat již ve svých šestnácti letech. Po roce studia v Praze odjel na Akademii výtvarných umění do Mnichova, kde se setkal s dalšími českými umělci, včetně Alfonse Muchy.
Po návratu do Prahy v roce 1887 pracoval v ateliéru Maxmiliána Pirnera a stal se redaktorem Spolku Mánes. Roku 1889 odjel do Paříže, kde spolupracoval s Vojtěchem Hynaisem a ilustroval knihy. Marold získal ocenění za své ilustrace v Mnichově, kde mu byla udělena zlatá medaile. V roce 1898 vytvořil své nejznámější dílo, panorama Bitvy u Lipan, které zdobilo výstavu architektury a inženýrství na Výstavišti v Holešovicích.
Luděk Marold zemřel v roce 1898 na tyfus, avšak jeho umělecké dědictví pokračuje ve známých obrazech a ilustracích. Charakterizuje ho realistický přístup k malbě, často zachycující náměty z každodenního života velkoměsta, jako je například jeho obraz Vaječný trh z roku 1888, který je součástí sbírky Národní galerie v Praze.

![[object Object]](https://cdn.livebid.cz/authors/10157.jpg?v=2)
