Olej na dřevěné desce, 62 x 39 cm, rámováno, signováno vpravo dole JU, zezadu opatřeno pečetním razítkem. 

Opatřeno odborným posudkem PhDr. Mgr. Michaela Zachaře. 

V obraze Děvčátko v obřadním kroji o slavnosti Božího těla se Joža Uprka obrací k tématu, které patří k nejvýraznějším okruhům jeho tvorby, tedy k životu moravského venkova, lidovým slavnostem a tradičnímu oděvu. Nejde však pouze o etnografický záznam. Autor dokáže konkrétní situaci proměnit v obraz plný světla, barevnosti a bezprostředního lidského půvabu. Ústřední postava mladé dívky je zachycena z profilu při pomalém pohybu prostorem. Její slavnostní kroj se stává hlavním nositelem barevného účinku celé kompozice. Bílé, světle modré a zlatavé tóny oděvu vystupují proti tlumenějšímu pozadí a soustřeďují pozornost na figuru, jejíž silueta působí pevně, a přitom lehce. Drobné květinové akcenty a dekorativní prvky kroje dodávají obrazu jemnost a podtrhují slavnostní charakter zachycené chvíle. Uprka zde pracuje s uvolněným, světelně citlivým rukopisem. Pozadí zůstává záměrně zjednodušené a barevně klidnější, takže postava působí téměř jako světelný akcent vystupující z okolního prostoru. Velkou roli sehrává také hra slunečních skvrn na zemi, která obrazu dodává živost a rytmus. Dílo dobře dokládá Uprkovu schopnost spojit pozorování lidových tradic s modernějším malířským cítěním. Děvčátko v obřadním kroji o slavnosti Božího těla tak není jen obrazem konkrétního zvyku z Hroznové Lhoty, ale zároveň kultivovanou figurální studií, v níž se folklorní motiv proměňuje v působivou kompozici založenou na světle, barvě a charakteru postavy.

Joža Uprka byl moravský malíř a grafik, známý svými výjevy ze života prostého lidu na jižní Moravě. Narodil se 26. října 1861 v Kněždubu a zemřel 12. ledna 1940 v Hroznové Lhotě. Jeho umělecké dílo je významným národopisným dokumentem moravského folklóru.

Uprka pocházel z umělecké rodiny a studoval na pražské Akademii výtvarných umění u Františka Čermáka. Poté pokračoval ve studiu na mnichovské akademii, kde byl spoluzakladatelem spolku Škréta. Věnoval se vytváření obrazů a grafiky zachycujících život a tradice lidu na jižní Moravě, zejména v kraji Slovácka. Zajímal ho folklór, kroje, lidové slavnosti a každodenní život prostých lidí.

Během svého pobytu v Paříži na přelomu let 1892 a 1893 se seznámil s impresionismem, který měl vliv na jeho tvorbu. Spolupracoval také s architektem Dušanem Jurkovičem, který mu navrhl přestavbu domu v Hroznové Lhotě. Uprka byl aktivní v kulturním životě a patřil k zakladatelům Sdružení výtvarných umělců moravských.

Jeho umělecké období zahrnuje různé stylové prvky, od romantického historismu po secesní dekorativismus a impresionismus. Koncem svého impresionistického období se začal věnovat i grafice, zejména technice leptu. Jeho práce byly prezentovány na různých výstavách, včetně jeho první souborné výstavy v roce 1898 v Topičově salónu v Praze.

Joža Uprka zanechal významný odkaz jako malíř, grafik a dokumentarista moravského folklóru.