Akvarel a tužka na papíře, 20,2 x 17,5 cm, rámováno, pod sklem, datace 1922 – 1925, signováno vlevo dole Kupka. 

Opatřeno odborným posudkem PhDr. Karla Srpa. 

Opatřeno potvrzením pravosti od Pierra Brullé. 

Opatřeno potvrzením pravosti od Benoit Sapiro.

Provenience: 

Madame Andrée Martinel-Kupka, Paris (do roku 1974). 

Charles Regamey, Zurich. 

Galerie Le Minotaure, Paris. 

Studie k dílu Příběh o pestících a tyčinkách souvisí s jedním z nejpozoruhodnějších okruhů Kupkovy tvorby dvacátých let, kdy se jeho pozornost stále výrazněji obracela k přírodním procesům, biologickému růstu a hledání výtvarného řádu ukrytého za viditelnou skutečností. Rostlinný svět zde pro něj není předmětem popisu, ale zdrojem tvarů, rytmů a pohybů, které mohou být převedeny do autonomního obrazového jazyka. Kompozice je založena na dynamicky se větvící organické struktuře, která může připomínat zvětšený detail květu, buněčnou strukturu či anatomii rostliny. Kupka však konkrétní předobraz záměrně rozpouští. Důležitější, než botanická přesnost je samotný princip růstu, rozpínání a proměny. Jednotlivé formy se vrství, rozbíhají a znovu spojují, jako by před divákem probíhal proces vzniku živého organismu. Akvarel umožňuje autorovi pracovat s mimořádnou lehkostí a průsvitností. Žluté, oranžové, růžové, modré a fialové tóny se vzájemně prolínají a vytvářejí dojem pulzující, neustále se proměňující hmoty. Tužková kresba místy drží základní konstrukci kompozice, zatímco barva ji rozehrává do volnějšího a téměř tekutého pohybu. Datace do let 1922 až 1925 je pro tuto práci zásadní. Právě v tomto období Kupka intenzivně rozvíjí organicky orientovanou abstrakci a soustředí se na vztah mezi mikroskopickým a kosmickým, mezi strukturou živé hmoty a univerzálním rytmem. Příběh o pestících a tyčinkách patří k nejvýraznějším příkladům tohoto uvažování a tato studie dovoluje nahlédnout přímo do procesu, v němž se přírodní motiv postupně proměňuje v abstraktní kompozici. Velkou kvalitou listu je právě jeho otevřenost a bezprostřednost. Na rozdíl od definitivního obrazu zde zůstává patrný samotný proces hledání. Formy ještě nejsou uzavřené, ale vznikají před očima diváka, větví se a zkoušejí své vzájemné vztahy. Právě tím získává studie zvláštní živost a zároveň cennou dokumentární hodnotu v rámci Kupkova vývoje. Význam díla dále posiluje jeho mimořádná provenience. Práce pocházela ze sbírky Madame Andrée Martinel-Kupka v Paříži, kde se nacházela do roku 1974, následně prošla sbírkou Charlese Regameye v Curychu a poté pařížskou Galerie Le Minotaure. Tato cesta pevně propojuje dílo s bezprostředním okruhem Kupkovy pozůstalosti i s významným evropským obchodem s moderním uměním.

František Kupka se narodil 23. září 1871 v Opočně. Mládí strávil v Dobrušce, kde se vyučil sedlářskému řemeslu. Později byl poslán na pražskou Akademii výtvarných umění, kde studoval historickou a náboženskou malbu. Poté pokračoval ve studiích na Akademii výtvarných umění ve Vídni a následně získal stipendium a odjel do Paříže, kde studoval na École des Beaux-Arts.

František Kupka byl známý jako jeden ze zakladatelů moderního abstraktního malířství a byl jedním z představitelů orfismu. Jeho práce ovlivněné hudbou a poezií vytvářely nový výtvarný směr, který spojoval malbu s jinými uměleckými disciplínami.

Výtvarnou techniku Františka Kupky lze popsat jako abstraktní a impresionistickou, často kombinoval různé styly a experimentoval s barvou a formou.

František Kupka strávil většinu svého života ve Francii a zemřel 24. června 1957 v Puteaux. Je pohřben v Paříži na hřbitově Père-Lachaise.

Rodák z Opočna se prosadil především ve Francii, kde se stal jednou z klíčových postav pařížské avantgardy první poloviny 20. století. Již před první světovou válkou vytvořil jedny z prvních plně abstraktních obrazů v dějinách evropského malířství. Jeho tvorba zásadně ovlivnila vývoj moderního umění a otevřela nové možnosti vnímání barvy, rytmu a prostoru. Kupkova díla jsou dnes zastoupena ve sbírkách nejprestižnějších světových institucí včetně Centre Pompidou, MoMA v New Yorku, Guggenheim Museum či Národní galerie v Praze. Na mezinárodním aukčním trhu patří Kupka dlouhodobě mezi nejdražší české autory a jeho práce dosahují mimořádných cenových rekordů.