Pastel na ručním papíře, 31 x 25,5 cm, rámováno, v paspartě, pod sklem, datace 1933 – 1935, signováno vlevo dole Josef Čapek 1933–5.

Opatřeno znaleckým posudkem PhDr. Pavly Pečinkové. 

Provenience: 

Sbírka paní Steinové-Löwenbachové, Buenos Aires, Argentina. 

Děti v zahradě náleží k půvabné části tvorby Josefa Čapka, v níž se dětský svět stává prostředkem k výrazovému oproštění obrazu. Trojice postav v popředí je vystavěna z několika základních tvarů a barevných akcentů, zatímco zahrada a skupina domů v pozadí jsou podány ve zkratce připomínající bezprostřednost dětského vidění. Nejde však o doslovné napodobení dětské kresby, ale o vědomě zvolený způsob, jak dosáhnout větší výtvarné svobody a čistoty. Práce z let 1933–1935 spadá do období, kdy se Čapek intenzivně věnoval motivům dětí, hry, venkovského prostředí a každodenních situací. Právě v těchto námětech nacházel prostor pro spojení jednoduchosti formy s obecnější lidskou zkušeností. Dětské postavy zde nejsou pouze součástí výjevu, ale stávají se nositeli přirozenosti, bezprostřednosti a klidného řádu, který prostupuje celou scénou. Pastel na ručním papíře umožňuje autorovi pracovat s měkkou, živou linií a se svěží barevností. Červené a modré tóny postav, zelené fragmenty vegetace a teple laděná kresba domů vytvářejí harmonický celek, jenž si uchovává spontánnost i přes zřetelně promyšlenou kompozici. Barevné plochy nejsou vedeny popisně, ale podporují rytmus obrazu a vzájemné vztahy mezi figurami a prostředím. Výrazová síla práce spočívá právě v redukci. Čapek omezuje detaily na nezbytné minimum a ponechává prostor jednoduchému gestu, barvě a základnímu tvaru. Díky tomu působí výjev lehce a bezprostředně, současně však neztrácí vnitřní soustředění. Děti v zahradě tak dobře dokládají autorovu schopnost proměnit prostou každodenní scénu v obraz s jemnou lyrikou, výraznou barevnou svěžestí a širší emocionální platností.

Josef Čapek, narozený 23. března 1887 v Hronově, byl význačným českým malířem, grafikem, knižním ilustrátorem a spisovatelem první poloviny 20. století. Zemřel v dubnu 1945 v koncentračním táboře Bergen-Belsen. Byl starším bratrem Karla Čapka, významného českého spisovatele.

Po absolvování střední školy v roce 1903 se Josef Čapek rozhodl pracovat jako dělník v úpické továrně F. M. Oberländera. Ovšem jeho vášeň pro umění ho přivedla do Prahy, kde začal studovat na Uměleckoprůmyslové škole. Zde se také setkal se svou budoucí manželkou Jarmilou Pospíšilovou.

V roce 1910 se vydal s Karlem do Paříže, kde navštěvoval Colarossiho akademii a kde oba bratři společně začali psát první verzi dramatu "Loupežník". Po návratu do Prahy se zapojili do bouřlivých debat mezi umělci. V důsledku toho opustili spolek Mánes a stali se zakládajícími členy nové Skupiny výtvarných umělců.

Josef Čapek byl zpočátku ovlivněn pocézannovskou francouzskou malbou, ale brzy začal experimentovat s kubismem. Jeho díla se vyznačují silným emotivním nábojem a na přelomu války vytvořil několik cyklů symbolizujících válku. Velmi ho inspirovaly dětské motivy a krajinářství. Jako jevištní výtvarník spolupracoval s mnoha významnými divadly, včetně Národního divadla v Praze, Státního divadla v Brně a Městského divadla na Vinohradech.

Tento talentovaný umělec zanechal trvalý otisk v českém umění, a i přes tragický závěr svého života zůstává jeho odkaz nezapomenutelným.