Olejová tempera na plátně, 27 x 35 cm, rámováno, 1929, signováno vpravo nahoře Zrzavý 1929. 

Opatřeno odborným posudkem PhDr. Karla Srpa. 

Vystaveno: 

Jan Zrzavým, Umělecká beseda, 6. 10. – 28. 10. 1930, č. k. 5. 

Z posudku PhDr. Karla Srpa: 

Již na druhé samostatné výstavě Jana Zrzavého v Aventinské mansardě v roce 1928 se ukázalo, že jej oslovilo téma zátiší, jemuž se soustavně věnoval v roce 1928, kdy vznikla Zátiší s třemi jablky, Zátiší s dvěma vázami, Zátiší s krabicí, která jej postavila nově před jevový svět, navrátila jej k motivu, jímž se příležitostně zabýval již dříve, nicméně nikoli s takovou soustavností. Tento jeho zájem přetrval až do roku 1931. Během několika let vznikl soubor mimořádných zátiší, podávající nově smyslový svět. Patří mezi ně i Zátiší se šálkem, které ukazuje na dva základní autorovy přístupy, prvý spočívá v neoprimitivismu, odvozenému z italské pozdně středověké a raně renesanční malby, druhý tkví v metafyzickém malířství, jež se o tyto starší východiska rovněž opíralo. Obraz vychází z vláčného organického tvarosloví, příznačného pro přehnutou, obrácenou drapérii, na níž stojí šedá, lineárním obrysem obtažená konévka, a pod ní se nachází růžový šálek s podšálkem zdobený květinovým motivem. Z hlediska barevnosti má obraz dvě roviny. Nejprve se lze zaměřit na pozadí, přecházející ze zelené přes modrou po pás červené, kterým je ukončeno. Do jeho pravého horního rohu vepsal Zrzavý modrou barvou svoji signaturu. Na takto připravené pole, které vyvolávalo dojem, že je až porostlé travou, zasadil Zrzavý vlastní předměty zátiší, které nevrhaly stín, byly odhmotněné a působily dojmem jako by se nad pozadím vznášely. Jak při vnímání obrazu rozhodoval každý detail, je patrné z drobných červených a bílých teček na modré drapérii, jež do vyobrazení vnášejí dynamický, vlnící se pohyb, oproti staticky působícím předmětům. Toto Zrzavého zátiší je skvělou ukázkou jeho kompozičního a barevného mistrovství, jež jednoznačně ukazuje na jeho výjimečné postavení v tehdejším českém malířství, které si udržel až do tohoto tisíciletí.

Jan Zrzavý se narodil 5. listopadu 1890 v obci Vadín, která se nyní nazývá Okrouhlice. Jeho rodiče byli řídícím učitelem Janem Zrzavým a učitelkou Vilemínou, rozenou Kaizlovou. Jan byl šestým dítětem v rodině, měl pět starších sourozenců a ještě dva mladší.

Jeho studijní cesta byla pestrá. Navštěvoval několik škol, včetně gymnázia v Havlíčkově Brodě, měšťanské školy v Kutné Hoře a Přibyslavi, a stavební průmyslovku v Brně v roce 1905. Kvůli vážnému onemocnění však neměl perspektivu dlouhého života a otec mu povolil studia malířství. Jan Zrzavý se v roce 1906 pokusil o přijetí na Akademii výtvarných umění v Praze, ale neuspěl. Nakonec studoval na soukromých malířských školách, včetně školy Karla Reisnera, školy Vladimíra (Františka) Županského a ateliéru Františka Ženíška. V letech 1907-1909 studoval na Uměleckoprůmyslové škole u profesora Dítěte, ale byl vyloučen.

Jan Zrzavý byl významnou postavou českého výtvarného umění a představitelem avantgardy začátkem 20. století. Byl známý svými pracemi v oblasti malby, grafiky a ilustrace. Jeho umělecký styl byl ovlivněn hnutím Jugendstil, německým secesním protějškem. Zrzavý se proslavil zejména svými barevnými dřevořezy, zobrazujícími především ptáky, a hlubotisky aktů a erotických ex libris. Také se věnoval scénografii a spolupracoval s Národním divadlem v Praze.

Jan Zrzavý zemřel 12. října 1977 v Praze. Je pochován na hřbitově u římskokatolického kostela v Krucemburku, kde se nachází i jeho Pamětní síň.