Vystaveno: Posmrtná výstava R. Laudy a B. Piskače, Praha 1929, Obecní dům, S.V.U Mánes a Hollar, kat. č. 11. Z díla Bedřicha Piskače - Národní galerie – sbírka moderního umění, 1961, kat. č. 9. Metamorphoses – Proměny ženy ve výtvarném umění, Galerie Diamant S.V.U. Mánes, 2013. V novém světě - Podmínky modernity 1917 - 1927, GVU Ostrava od 27.9.2016 - 8.1.2017. Portrét v Čechách očima dvou století. Správa pražského hradu a SVU Mánes. Císařská konírna na Pražském hradě (17. 12. 2019 – 30. 3. 2020). Publikováno: Volné směry, ročník 27, 1929 – 1930, s. 224. Encyklopedie českého výtvarného umění, Academia, str. 365. Libuše Brožková – Bedřich Piskač, Prameny, Nakl. ČS výtvarných umělců, Praha, 1961, obr. č. 10. Obraz je vidět na fotografii publikované v knize Fr. Šmejkal – Fr. Muzika kresby, scénická a knižní tvorba, Odeon, 1984, str. 211 (V ateliéru Bedřicha Piskače, 1926). Metamorphoses – Proměny ženy ve výtvarném umění, Galerie Diamant S.V.U. Mánes, 2013, s. 133. V novém světě/Podmínky modernity 1917 - 1927: Srp, Karel a kol., Arbor Vitae 2018, GVU v Ostravě, s. 485, vyobrazeno na s. 397. Portrét v Čechách očima dvou století, SVU Mánes a Správa pražského hradu, Praha, 2020, s 394. Kubisticko – expresionistický malíř. Mezi lety 1917-1924 studoval na AVU. Během školy podnikl studijní cestu na Korsiku. V raném díle byl Bedřich Piskač ovlivněn tvorbou Bohumila Kubišty. Maloval prostý život obyčejných lidí v tehdejší wolkerovské atmosféře a jeho tvorba odkazovala na spolek Devětsil, jehož byl krátkodobě členem. Svým výtvarným stylem kladl důraz na vztah světla a prostoru, často upevněného černou obrysovou linií zesilující naléhavost. Při výstavní činnosti bylo patrné, že se snaží zpřístupnit moderní malířství co možná nejširším vrstvám diváků a návštěvníků. V jeho raných dílech je také vidět inspirace francouzskými mistry André Derainem a Paulem Cézannem. Inspiroval se ale také dalšími francouzskými vlivy a výsledkem jsou jeho kubistická zátiší a rozměrné figurální kompozice. Nabízené dílo Dívka v černých šatek je užasnou ukázkou dobové práce malíře, jeho interpretace kuboexpresivních vlivů, které přetavil ve svůj vlastní styl malby. Maleb, které spadají do let před rokem a do roku 1926, je pomálu. Autor dřívější plátna využíval k novým a novým námětům, a tak je dílo s dívkou upírající pohled přímo na diváka velice vzácné i co se týče celé Piskačovy tvorby. Piskač se v díle snaží uplatnit malířské zkratky, a to jak po stránce perspektivy, tak po stránce barevné palety. Obě tyto složky jsou malířem výtečně vyvážené. Hlavním rysem vyobrazené dívky jsou její ostré rysy, jenž lze dát do paralely s jednoduchou sochařskou prací oceánských a afrických národů. Její dlouhé a protáhle tělo, spolu s dlouhým labutím krkem vzbuzují vážnost a dodávají dívce na neobyčejné eleganci. Ta upřeně hledí směrem na diváka svýma magickýma očima v duchu Modiglianiho žen. Do pozadí malíř včlenil své oblíbené zátiší. V tomto případě lampu s kahanem, která je záměrně zkratkovitě vymodelována. Celé dílo se nese v dosti formální lince, jež je podtrhnuta naivistní notou. Bedřich Piskač zde vytvořil výtečné plátno v duchu francouzské inspirace za přispění osobitého přístupu. Dívka v černých šatech je nádherným plátnem autora, který neměl čas projevit všechny své malířské a umělecké finesy, a přesto je bohatým a hrdým zástupcem české avantgardy.