#44

Jan Kristofori
(1931 – 2004)

Ještě je čas 91/93

Jan Kristofori (1931 - 2004) - Ještě je čas 91/93
Jan Kristofori (1931 - 2004) - Ještě je čas 91/93
Jan Kristofori (1931 - 2004) - Ještě je čas 91/93
Jan Kristofori (1931 - 2004) - Ještě je čas 91/93
Jan Kristofori (1931 - 2004) - Ještě je čas 91/93
#44

Jan Kristofori
(1931 – 2004)

Ještě je čas 91/93

Rok
1991
Technika
kombinovaná technika
Rozměr
70 x 70 cm
Vyvolávací cena
60 000 Kč
Galerie Vinohradská
Galerie Vinohradská
Pro limitování se přihlašte

Základní údaje

rok díla
1991
technika
kombinovaná technika
rozměr
70 x 70 cm
Signatura
signováno vpravo dole
Rám
rámováno
Stav
dobrý

Popis

Symbolicky laděná kompozice Jana Kříštofory pracuje s výrazným motivem ciferníku, do něhož je vložena subtilní lidská figura. Autor propojuje téma člověka a času do vizuálně silného celku, v němž se figurální motiv stává součástí samotného mechanismu plynutí času. Dominantní zlatavý kruh hodin kontrastuje s temnou, bohatě strukturovanou plochou pozadí v hnědých a černých tónech. Reliéfní charakter povrchu, vrstvení materiálu a expresivní kresba dodávají dílu výraznou plasticitu a dramatickou atmosféru. Název Ještě je čas posouvá kompozici do symbolické a existenciální roviny – dílo může být vnímáno jako úvaha nad pomíjivostí, lidským životem a možností změny. Výrazná a sběratelsky atraktivní práce z let 1991–1993.

O autorovi

Jan Kristofori se narodil 17. července 1931 v Mukačevě v Podkarpatské Rusi, tehdejší nejvýchodnější části Československa. Otec pracoval na panství hraběte Thuna, kde celá rodina žila. Po přesunu do Čech v roce 1938 se usadili v Maďarském Miskolci. Jan studoval mezi lety 1941 a 1944 na gymnáziu a poté se stal studentem Uměleckoprůmyslové školy.

Po druhé světové válce se Kristofori s rodinou připojil k repatriantům z Rumunska a Řecka a vrátili se do Čech. Usadili se v Přísečnici nedaleko Kadaně, kde žili na malém statku. Jan pracoval jako výtvarník pro reklamní agenturu AMA ve Vejprtech. V roce 1948 měl možnost převzít otcův statek, ale místo toho se přihlásil do školy v Klášterci nad Ohří. Kvůli komunistickému režimu však musel opustit statek a přestěhovat se do Kadaně-Prunéřova, kde jeho otec začal pracovat v uhelné šachtě.

Jan Kristofori byl vyloučen ze školy i z internátu. V Semilech spolupracoval s ochotnickým divadlem. Roku 1952 byl odsouzen k desetiletému vězení, které nakonec strávil sedm let v komunistických lágrech, včetně Jáchymova. Během tohoto období se věnoval kreslení, a tyto kresby byly v roce 1993 vydány pod názvem „Motáky“.

Po propuštění se Kristofori přestěhoval do Prahy, kde se věnoval intenzivně umění. V roce 1968 se podílel na tvorbě tiskovin během okupace, ale poté, co zažil násilí komunistického režimu, zvolil exil. Na podzim téhož roku se s rodinou přestěhoval do Norska, kde začal pracovat na rozsáhlém cyklu „Lidská práva“ (1970 až 1975). V roce 1979 ilustroval knihu Vladimíra Škutiny "Rusové opravdu přicházejí".

V roce 1989, po sametové revoluci, se Jan Kristofori vrátil do Prahy. Pomáhal studentům a podílel se na tvorbě svobodné kultury. Otevřel ateliér Vox humana na Žižkově. Ilustroval více než 150 knih, včetně děl Karla Čapka. Jan Kristofori zemřel 23. března 2004 v Praze.

Mohlo by se Vám líbit

Prozkoumejte další položky z tohoto výběru, který zaručeně povzbudí vaše smysly a podnítí Vaši představivost.
Zobrazit celý výběr