#82

Maxmilián Švabinský
(1873 – 1962)

Portrét Bohdana Kamiňského 1902

Maxmilián Švabinský (1873 - 1962) - Portrét Bohdana Kamiňského 1902
Maxmilián Švabinský (1873 - 1962) - Portrét Bohdana Kamiňského 1902
Maxmilián Švabinský (1873 - 1962) - Portrét Bohdana Kamiňského 1902
Maxmilián Švabinský (1873 - 1962) - Portrét Bohdana Kamiňského 1902
Maxmilián Švabinský (1873 - 1962) - Portrét Bohdana Kamiňského 1902
Maxmilián Švabinský (1873 - 1962) - Portrét Bohdana Kamiňského 1902
#82

Maxmilián Švabinský
(1873 – 1962)

Portrét Bohdana Kamiňského 1902

Rok
1902
Technika
perokresba na papíře
Rozměr
54 x 44 cm
Vyvolávací cena
150 000 Kč
Galerie Vinohradská
Galerie Vinohradská
Pro limitování se přihlašte

Základní údaje

Rok díla
1902
Technika
perokresba na papíře
Rozměr
54 x 44 cm
Signatura
signováno vlevo nahoře
Rám
rámováno
Stav
dobrý

Popis

Komorně pojatý portrét Maxe Švabinského zachycuje básníka a překladatele Bohdana Kamiňského v soustředěném, psychologicky přesvědčivém podání. Autor pracuje s precizní kresbou, jemným šrafováním a důrazem na charakter tváře, výraz očí i celkové držení postavy. Portrétovaný je zachycen v tmavém oděvu, jehož hutná kresba kontrastuje se světlejším pozadím a modelací obličeje a rukou. Výrazná fyziognomie, typický účes a vous dodávají portrétu silnou individualitu, zatímco střídmá kompozice soustřeďuje pozornost výhradně na osobnost modelu. Dílo představuje kvalitní ukázku Švabinského portrétní tvorby z počátku 20. století, v níž se propojuje technická preciznost s mimořádným citem pro psychologickou charakteristiku portrétovaného. Signováno a datováno vlevo nahoře, 1902.

O autorovi

Max Švabinský, celým jménem Maxmilian Theodor Jan Švabinský, se narodil 17. září 1873 v Kroměříži.

Již jako desetiletý vystavoval ve výkladní skříni kroměřížské lékárny své první práce a jejich prodejem pomáhal rodině. V roce 1891 vystoupil z kroměřížské reálky a byl přijat na Akademii výtvarných umění v Praze, kde studoval do roku 1896. Ve stejném období tvořil symbolismem inspirovaná díla jako Splynutí duší (1896) nebo triptych Touha – Pocit blaženosti – Rozkoš (1896). Grafické techniky se naučil později u Julia Mařáka a rytce Eduarda Karla. Po návratu do Prahy se začal více věnovat olejomalbě a vytvořil obrazy zachycující krajinu a přírodu v okolí vesničky Kozlov u České Třebové. Ve vestibulu Zemské banky na Příkopech namaloval dvě velké kompozice s motivem české země a blahobytu. Významné místo v jeho tvorbě zaujímala grafika, a v roku 1910–1927 byl profesorem grafiky na Akademii.

Zemřel 10. února 1962 v Praze.

Mohlo by se Vám líbit

Prozkoumejte další položky z tohoto výběru, který zaručeně povzbudí vaše smysly a podnítí Vaši představivost.
Zobrazit celý výběr