Václav Vavřinec Novák se narodil 19. října 1901 v Semilech. Byl český akademický malíř, ilustrátor a typograf. Ve svém uměleckém vývoji prošel významným studiem a inspirací, které ovlivnily jeho tvorbu.

Studoval v letech 1919–1926 na pražské Malířské akademii u profesorů M. Pirnera, V. Bukovace a V. Nechleby. Po absolvování těchto studií se vydal do Paříže, kde se seznámil s díly moderních francouzských malířů, jako byli Derain, Matisse a Dufy. Tato setkání ovlivnila jeho umělecký styl a přinesla do jeho tvorby prvky modernismu.

Václav Vavřinec Novák čerpal inspiraci z cest po Anglii, Belgii a Itálii. Oblíbil si malbu krajin v různých částech Čech a ve svém díle se věnoval především motivům krajiny, zátiší a podobizen. Rád maloval v okolí pražských Hlubočep a v Šárce. Ve 30. letech 20. století začal malovat zejména jihočeskou krajinu v povodí řeky Nežárky.

V roce 1927 se stal členem Umělecké besedy a také členem Skupiny 58, což bylo významné umělecké sdružení. Václav Vavřinec Novák zanechal v uměleckém dědictví širokou škálu obrazů, které reflektují jeho citlivý pohled na krajinu a život kolem něj. Zemřel 12. září 1969 v Jindřichově Hradci.