Uvedeno v soupisu díla od Dr. Neumannové pod číslem M 518.

olej na plátně, 100 x 75 cm.

Jan Smetana, významný český moderní malíř a grafik, se narodil 3. října 1918 v Praze. Studoval na ČVUT v Praze na fakultě architektury, kde získal inspiraci od významných profesorů, mezi nimiž byli Oldřich Blažíček, Karel Pokorný a Cyril Bouda. Následně pokračoval ve studiu na Uměleckoprůmyslové škole v ateliéru profesora Antonína Strnadela.

Smetana se prosadil jako člen uměleckých sdružení a skupin, mezi které patřily Skupina 42 (1942–1948), Umělecká beseda (od roku 1944), Sdružení českých umělců grafiků Hollar (od roku 1945) a Skupina 58 (od roku 1958). Jeho první samostatná výstava se konala v roce 1948 v Topičově salonu v Praze.

V jeho uměleckém vývoji lze identifikovat různé fáze a vlivy. Jeho raná díla reflektovala melancholické motivy předměstských, městských a industriálních krajin, především pražských. Postupem času se jeho zájem rozšířil k obecnějšímu zachycení prostoru města a jeho okolí. Během 50. let se věnoval klasické malbě volné krajiny, zatímco v 60. letech se soustředil na velké kompozice, ve kterých propojoval tvary "městské krajiny" s barevnými strukturami. Během pobytu v Paříži našel inspiraci v motivech plynových lamp, nábřeží, kaváren a bister.

Jan Smetana se rovněž věnoval grafické tvorbě, zejména technikám suché jehly a leptu. Od roku 1967 působil jako pedagog na pražské Akademii výtvarných umění, kde vedl ateliér pro figurální a krajinářskou malbu.

Zemřel ve věku 79 let 6. dubna 1998 v Praze, kde strávil většinu svého života. Jeho odkaz zůstává v českém uměleckém kontextu významný dodnes.