olej/lepence. 40 x 50 cm

Otakar Číla, původním jménem Otakar Petr, se narodil 10. března 1894 v Nové Pace. Měl deset sourozenců a byl součástí rodiny obchodníka Petra Číly, která měla umělecké zázemí, proto se již v mládí zajímal o výtvarné umění.

Po absolvování obecné a měšťanské školy v Nové Pace se vyučil v malířské dílně akademického malíře J. Mühla. Poté, v letech 1913–1914, studoval na pražské Akademii výtvarných umění. Studium byl nucen přerušit kvůli vypuknutí první světové války.

Během války se přesunul z rakouské armády do ruského zajetí a následně vstoupil do srbských legií. Po nemoci byl propuštěn ze služby a vyučoval kreslení na soukromé škole v Dněpropetrovsku. Roku 1918 byl převelen k 8. pěšímu pluku, s nímž odcestoval do Penzy a poté do Vladivostoku, kde se zúčastnil bitev o město.

Po návratu do Československa v roce 1920 byl povýšen na nadporučíka a přivezl si z cest značné množství kreseb, skic a obrazů. V roce 1922 vystavoval svá díla v Nové Pace a později i v Jičíně. V té době také opustil armádu a pokračoval ve studiu na pražské malířské akademii v oboru portrétního malířství pod vedením Vratislava Nechleby.

Roku 1926 byl poslán pražskou akademií na studijní cestu do Albánie, kde portrétoval mimo jiné i pozdějšího albánského krále Ahmeda Zogu a přispěl k výzdobě albánského parlamentu.

Po návratu do vlasti se věnoval portrétní tvorbě a malování obrazů s mysliveckými náměty. Pravidelně vystavoval samostatně a zúčastňoval se souborných výstav.

Za druhé světové války se zapojil do odbojové činnosti a byl okresním velitelem v Nové Pace. V roce 1949 byl spolu se svým synem Vratislavem zatčen a odsouzen na 20 let vězení po vykonstruovaném procesu. V roce 1958 byl propuštěn z vězení z důvodu zdravotních potíží.

Otakar Číla zemřel 28. března 1977 v Nové Pace.