Bruno Beran se narodil 6. ledna 1888 v Brně do židovské rodiny Lazara vulgo Aloise Berana a jeho manželky Bruny rozené Schwarz. Měl výjimečný výtvarný a hudební talent, přičemž exceloval jako houslista. Po absolvování Uměleckoprůmyslové školy ve Vídni a studiu na Akademii výtvarných umění v Praze pod vedením profesorů K. O. Czechky a Rudolfa Bachera se rozhodl pro další studium v Mnichově a Paříži, kde se dostal do kontaktu s impresionismem a zdokonalil svůj rukopis.

V průběhu první světové války byl pro zdravotní neschopnost zproštěn vojenské služby a vrátil se do Brna. Po krátkém období spolupráce s firmou v oboru mýdlové výroby se věnoval výhradně malbě. Roku 1929 odešel do Španělska, kde strávil tři roky na Ibize, aktivně tvořil a získával pověst významného portrétisty a krajináře.

Po peripetiích druhé světové války a útěku před nacisty přes Pyreneje do New Yorku získal v roce 1950 americké občanství. Bruno Beran se věnoval malbě portrétů a díky svému mistrovství brzy získal zakázky od washingtonského diplomatického sboru. Aktivně maloval až do své smrti 27. června 1979 v Palma de Mallorca.