Vincenc Vingler byl český sochař, keramik a designér, narozený 30. dubna 1911 v Praze. Jeho původní jméno bylo František Vincenc. Studoval na Uměleckoprůmyslové škole v Praze v letech 1927 až 1933 u profesora Jana Laudy, profesorky Heleny Johnové a Karla Štipla.

Vingler byl výtvarníkem divadel Unitarie a Pražského divadla pro mládež pod vedením Míly Mellanové a také působil jako šéf výpravy divadla v Kladně. Spolupracoval též s Horáckým divadlem v Jihlavě. Jeho umělecká tvorba zahrnovala sochařství, kresbu a tematické plastiky zvířat a ptáků. Některé z jeho monumentálních plastik se nacházejí v exteriéru, například v Zoologické zahradě Praha, Arboretu Nový Dvůr u Opavy, na zámku Hluboká nad Vltavou a v areálu nemocnice na Bulovce v Praze.

Mezi ceněná díla Vincence Vinglera patří například "Černá labuť" (1956), "Umírající kůň" (1970), "Raněný buvol" a "Himalájský medvěd" (1974). Jeho tvorba se soustředila na zvířecí motivy, až později ve své kariéře začal vytvářet i lidské figury, zejména v cyklu nazvaném "Corrida."

Od roku 1949 byl designérem Československých keramických závodů. Vydal publikaci s názvem "Kresby zvířat." Výstavoval od roku 1945 na členských výstavách Jednoty umělců výtvarných a od roku 1947 byl členem Umělecké besedy.

Díla Vincence Vinglera jsou zastoupena v několika českých i zahraničních sbírkách, včetně Národní galerie, Galerie hlavního města Prahy, Středočeské galerie, Českého muzea výtvarných umění v Praze, Moravské galerie v Brně, a dalších.

Zemřel 14. srpna 1981 také v Praze.