Obraz Kající Máří Magdalény je v zámeckých sbírkách zámku Nové Město nad Metují tradičně připisován Petru Brandlovi. O autorství obrazu se zprvu diskutovalo, katalog děl k příležitosti výstavy dvousetletého výročí narození Petra Brandla Národní galerie v Praze z roku 1968 uvádí obraz pod katalogovým číslem 23 pouze jako autorův okruh, přestože obrazu přiznává viditelné analogie k jiným Brandlovým výtvarným řešením - typus ženy a její ztvárnění nebo například otevřená kniha či draperie. Obsáhlá dvoudílná publikace Jaromíra Neumanna z roku 2016 dílu nejen jednoznačně přiznává autorství vlivem vystavování a možnosti přímé komparace s dalšími Brandlovými díly, ale rovněž jej poměrně přesně datuje do první poloviny 90. let 17. století, nejspíše kolem roku 1695. Toto výjimečné dílo galerijních kvalit, které je na aukčním trhu unikátem, prozrazuje Brandlovu znalost děl Carla Lotha z černínské obrazárny. Podobně jako Jan Kupecký došel ke stejným východiskům a můžeme jejich vývoj pozorovat paralelně. Kompozice šerosvitového pojednání nachází analogie v obraze z roku 1693 a rovněž existují časné kresebné analogie ženské tváře dle sádrového modelu. Osobnost a dílo Petra Brandla získalo věhlas již za jeho života a za své obrazy inkasoval nemalé částky. V době studia ho formovalo poznání významných evropských umělců renesance i baroka, které studoval a kopíroval v císařské hradní obrazárně. Získal tak časnou a nejlepší možnou školu. Přitahoval na sebe pozornost svým bouřlivým životem, uměleckou suverénností a těsným sepjetím života a umění. Odvaha překračovat konvence, vnímavost, zabarvení emocí a celková dramatičnost vystupuje z rámce barokního umění směrem k autonomii a je intelektuálním vyvrcholením přirozené geneze uměleckého plynutí doby, ve které žil.

Publikováno:

Neumann, J.: Petr Brandl 1668 - 1735. Národní Galerie, Praha, 1968. č. kat. 23.

Jaromír Neumann, Petr Brandl (ed. Andrea Steckerová), Praha 2016. str. 142, 147, 148, 585.