Německo, druhá polovina 19. století. Ručně kolorovaná rytina na papíru 167 mm x 225 mm. Značeno uprostřed v tisku s datací. Pozdější tisk dle slavného grafického listu Albrechta Dürera nyní ve sbírkách světových galeriích např. Metropolitního muzea v New Yorku. Nerámováno. Z umělecké sbírky Ladislava Šalouna.

Albrecht Dürer se narodil 21. května 1471 v Norimberku. Ve svém uměleckém odkazu zanechal více než 1100 kreseb, 34 akvarelů, 108 mědirytů a leptů, kolem 246 dřevořezů a 188 maleb. K tomuto rozsáhlému dílu se dodnes přidávají nově objevené položky. Například 8. června 2005 tisk oznámil, že velké okno z barevného skla v kostele Sv. Jakuba ve Straubingu, na němž je zobrazen Mojžíš přijímající desky zákona, vzniklo podle Dürerova návrhu.

Dürer byl mistrem nejvyššího řádu, který sklenul oblouk od středověku k renesanci. Byl prvním německým umělcem, který napsal o svém životě a jako první zacházel s autoportrétem jako se samostatným žánrem. Již v raném stádiu přivedl akvarel a tisk k umělecké a technologické dokonalosti. Dále byl první v Německu, kdo kreslil akty podle živých modelů, a podpořil své praktické dílo umělecko-teoretickými pojednáními. V roce 1525 vydal v Norimberku první knihu o matematice pro dospělé v němčině s názvem "Uvedení do měřictví", a o dva roky později Nauku o opevňování. Tyto dvě teoretické práce spolu s posmrtně vydanými "Čtyřmi knihami o proporci" (1528), na kterých pracoval dvacet let, patří k důležitým pojednáním z oblasti teorie umění.

Dürerova epoche, označovaná v Německu jako doba kolem roku 1500, je spojována s jeho výjimečným uměleckým přínosem a dobou rozkvětu v umění. Albrecht Dürer zemřel 6. dubna 1528 v Norimberku.