Pavel Antonovič Gromnickij se narodil 15. prosince 1889 ve vesnici Gromnica v Dněpropetrovské oblasti na Ukrajině. Během občanské války na začátku 20. století bojoval na straně nezávislé Ukrajiny a později byl v Československu držen v táboře pro internované vojáky v okolí Josefova.

Gromnickij studoval na Akademii umění v St. Petěrburgu u krajinkáře Nikolaje Nikanoroviče Dubovského a později navštívil ateliér krajináře Ferdinanda Engelmüllera a Ukrajinskou akademii výtvarných umění. V roce 1923 odjel do Paříže, kde studoval v ateliéru Henriho Matisse a měl možnost uspořádat osobní výstavu v roce 1925 díky podpoře Matisse a Pabla Picassa. Během svého života cestoval do různých zemí, včetně Itálie, Indie, Tibetu, Japonska a Ameriky. Také pracoval v Oslu na pozvání norského krále díky výstavě v Paříži v roce 1925.

V roce 1928 se vrátil do Prahy, kde se stal známým autorem mnoha krajin, zátiší a portrétů. Vytvořil také díla pro interiéry, jako například dva monumentální obrazy Tater pro sanatorium ve Starém Smokovci na Slovensku a projektoval památník karpatsko-ruského spisovatele Alexandra Duchnoviče v Prešově v roce 1963.

Gromnickij měl osobní výstavy v různých městech, včetně Paříže, Vídně a Prahy. Po návratu do Prahy v roce 1952 tvořil a žil dalších 25 let, než zemřel 28. srpna 1977. Je pohřben na hřbitově Malvazinky v Praze.