Pavlína Pecko o sobě hovoří jako o mozaikářce, která se věnuje této transformační formě zedničiny více než dvacet let. Jejím životním posláním je upcyklace, kdy zdánlivě nepoužitelný objekt pozdvihne a dá ho zpět do oběhu. Tvoří z porcelánu, keramiky a skla, které získává z vetešnictví, starožitnictví a blešáků. Pije kafe s medem, bartruje, miluje kaktusy a sukulenty, nekorektní „kultůru“, vlaky, sci-fi a hlavně hlasitý smích, chodí ráda bosa a má tlačítkový telefon. Omozaikovává cokoli, na čem drží spárovačka a lepidlo.

Když si zadáte do vyhledávače jméno Pavlína Pecko, vyjede vám v nepatrných obměnách právě výše uvedený text. Pavlínka sice ráda a hlasitě mluví, ale ne o sobě, takže najít o ní ještě nějaké další informace je docela těžké. V jednom krátkém rozhovoru přiznává, že je samouk, že užitému umění říká umění prožité, že vytváří i něco, čemu sama říká proprietníky (pak si můžete najít, co to vlastně je), a že její nejoblíbenější mozaikou je její život. Jsme rádi, že jsme jedním z jejích střípků – mozaikami vytvořenými s Pavlínou jsme ozdobili schody a betonovou zeď naší „vnitroblokové“ zahrady. Pavlínka do toho poměrně zastíněného prostoru vnesla hlasitý smích, schopnost dělat si ze sebe legraci, pár lehce peprných slov a vášnivé, horoucí srdce.

Pavlína Pecko se narodila kolem roku 1978. 

Specializuje se na mozaikářství, kterému se věnuje více než 15 let. Je známá tím, že vytváří mozaiky nejen v interiérech, ale i v exteriérech, včetně zrcadel, proprietníků a dalších prožitých uměleckých děl. 

Používá různé techniky a materiály a ráda kombinuje kvalitní materiály s běžnými věcmi, čímž vytváří originální díla. Pavlína také sdílí své znalosti prostřednictvím pravidelných kurzů v jejím ateliéru s galerií v pražském Braníku. Její umělecké práce jsou výrazem její lásky k umění a kreativitě.