Raritní a tematicky velmi ojedinělá olejomalba Františka Kavána, jedné z nejvýznamnějších osobností české krajinomalby a předního představitele Mařákovy školy. Neobvyklý námět lesních hub zachycuje autor s charakteristickou malířskou citlivostí, smyslem pro přírodní detail a bohatou barevností. Výrazné červené a okrové tóny hub v kontrastu se svěží zelení lesního podrostu vytvářejí živou a působivou kompozici. Dílo představuje pozoruhodnou odbočku od Kavánových tradičních krajinářských námětů a je mimořádně zajímavým sběratelským kusem. Na atraktivitě obrazu přidává také jeho původ – rodina původních majitelů jej získala darem přímo od samotného autora. Sběratelská lahůdka pro milovníky Mařákovy školy a znalce českého malířství přelomu 19. a 20. století.

František Kaván se narodil 10. září 1866 ve Víchovské Lhotě. Po maturitě se rozhodl pro studium malířství na pražské Akademii výtvarných umění, kde studoval v krajinářském ateliéru pod vedením Julia Mařáka. Během svých studií se vyznačoval zaměřením na barvu a přikláněním se od náladovosti k realitě.

Byl významným českým malířem-krajinářem, ale také básníkem a překladatelem z ruštiny. Ve svém díle zachycoval především krajinu rodného kraje, zejména Krkonoše, Českomoravskou vrchovinu a Železné hory. Po realistickém začátku se v letech 1895–1899 přikláněl k symbolismu, avšak po roce 1900 se opět vrátil k čisté krajinomalbě s impresivně laděným realismem. Byl známý především svými zimními motivy.

František Kaván si během své kariéry vybudoval renomé jednoho z nejdůležitějších českých krajinářů, vedle jmen jako byli Otakar Lebeda a Antonín Slavíček. Jeho díla jsou dnes mimo jiné zastoupena ve sbírce pražské Národní galerie.

V osobním životě se František Kaván oženil dvakrát. Poprvé v srpnu 1896 s Helenou Váňovou, která byla jeho životní oporou až do své smrti v roce 1926. Poté, v květnu 1930, se oženil s Pavlínou Šírovou, vdovou po pardubickém malíři Janu Šírovi.

František Kaván zemřel 16. prosince 1941 v Libuni, kde je také pochován.