František Emler se narodil 26. července 1912 v Přelouči. Po maturitě na reálném gymnáziu v Pardubicích studoval mezi lety 1932 a 1938 na Akademii výtvarných umění v Praze pod vedením O. Nejedlého. Díky vítězství v soutěži o stipendium italské vlády – Římskou cenu, měl možnost v letech 1938/39 studovat na Accademia di belle arti v Římě. Po druhé světové válce absolvoval čestný rok na grafické speciálce AVU u V. Pukla. V roce 1947 obdržel stipendium francouzské vlády a zapsal se na pařížskou École nationale supérieur des Beaux-arts, kde také studoval v ateliéru André Lhota.

František Emler byl známý především jako malíř krajiny, ale jeho tvorba zahrnuje také portréty, zátiší a městské motivy, zejména z Paříže. V jeho dílech dominuje použití tempery, olejových barev a kombinovaná technika akvarelu s kresbou. Měl zvláštní vztah k Vysočině, kde často pobýval a odkud čerpal inspiraci pro mnoho svých děl. Kromě malby se Emler také věnoval ilustracím, zejména pro nakladatelství Lidová demokracie, a byl autorem několika publikací o uměleckých technikách.

Emlerova díla jsou zastoupena v kolekcích Národní galerie, GHMP a dalších. Během své kariéry získal mnoho ocenění, včetně Italské ceny v roce 1938, Ceny Fadeleine Bunoust na Salon National v Paříži v roce 1948 a řadu dalších ocenění za ilustrace knih.

František Emler zemřel 25. května 1992 v Praze.