Čestmír Kafka, český malíř a grafik, se narodil 14. listopadu 1922 v Jihlavě. Po studiu na reálném gymnáziu v Jihlavě a maturitě v Prostějově pokračoval ve svém uměleckém vzdělání na Baťově Škole umění ve Zlíně v letech 1940–1945. Během let 1942–1943 musel studium přerušit kvůli nucenému nasazení ve Štýrsku. Roku 1946 byl přijat ke studiu na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze do ateliéru profesora Emila Filly. Během studií se detailně seznámil s kubismem, konstruktivismem a Malevičovým suprematismem. Ve volném čase se věnoval studiu literatury a vlastní tvorbě. Během studií se seznámil s grafičkou Olgou Čechovou, která se později stala jeho ženou, a jejich syn Ivan Kafka je rovněž výtvarník.

Po dokončení studia v roce 1949 byl Čestmír Kafka označován za formalistu a trockistu, což vedlo k jeho vyřazení z veřejné činnosti. Byl zakládajícím členem skupiny Trasa 54, se kterou vystavoval od roku 1957 až do poslední výstavy skupiny v Mánesu a v Bratislavě roku 1969.

Kafkova raná tvorba ze 40. let vycházela ze surrealismu, ale během války a krátce po ní se jeho dílo výrazně odlišovalo od lyrických snových vizí jeho předválečných protagonistů. Existenciální pocity, deziluze a prvky absurdity byly v jeho díle silnější. To se odráží zejména v cyklu Internáty z let 1942–1945. Kafkovo drsné a nesentimentální vidění světa reflektovalo obecné pocity generace 50. let.

V 70. letech vytvořil sérii koláží, kde skládal útržky papíru, textilu a nalezených materiálů do symetrických plošných kompozic. Tato tvorba byla známa jako cyklus O spojování dvou věcí (1973–1979). Později vytvářel magicko-realistické asambláže z nalezených předmětů. Koncem 70. let se zaměřil na sérii rozměrných maleb bílých krajin ohraničených tmavým horizontem, vytvářejících iluzivní prostor a představujících snové a odlidštěné krajiny, zároveň symbolizující bezčasí doby normalizace.

Čestmír Kafka zemřel 21. května 1988 v Praze.