značeno vpravo dole: Medek 65 na blindrámu číslo 13 a vývozní razítko.

Vystaveno: 1976 - Mikuláš Medek 1926 - 1974, Museum Bochum (Kunstmuseum Bochum), Bochum , č.k. 8 2002 - Mikuláš Medek, Galerie Rudolfinum, Praha Z přiloženého odborného znaleckého posudku PhDr. K. Srpa"...Obraz pochází ze zlomových let Mikuláše Medka, z roku 1965, kdy se stal jedním z nejúspěšnějších a nejvlivnějších českých autorů s přesahem do zahraničí, kdy se ze zakazovaného autora stala vůdčí osobnost, nejrespektovanější umělec šedesátých let. Spadá do období znaků, nacházejících se na pomezí totemů, jejichž malířské provedené rozvedl autor ve svébytný teoretický systém o znacích znaků, o světě, jenž pohlcuje sám sebe. Obraz pronikají všechny rysy vrcholného Medka: Lidskou postavu, zúženou do rozměrné hlavy a drobného, nepatrného těla, odrážející se od temného pozadí, vyplňuje množství pronikajících se znaků, jimž vévodí červený kruh, základní autorův symbol, uvnitř nějž se odehrává protoplasmatické dění, zatímco kolem kruhu jsou odstíny černé, jako by se zrodil uvnitř hlavy jako myšlenka, která náhle vytryskla. Tento kruh vyplňuje jasná, zářivá červeň, zatímco zbytek těla je v lomené červeni, do níž zasahuje množství znaků, z nichž některé odkazují ke kostře ryby, jíž se Medek často na svých obrazech zabýval. Medek učinil z hlavy místo dění, místo, ve kterém se odehrává a do nějž je soustředěn veškerý pohyb, zatímco drobné, špičaté ruce mohou vyvolávat úzkost, jeden z jeho základních životních pocitů. Obraz je tak výrazem syntézy, obsahuje všechny rysy Medkovy tvorby, lze v něm najít odkazy k polovině padesátých let v ostrých rysech, i nápovědi konce šedesátých a počátku sedmdesátých let, v dění, umístěného do hlavy. Souběžně s tímto obrazem vznikl známější obraz Rekonstrukce vegetariána I, který zůstal v Československu, neboť byl zakoupen do Oblastní galerie Vysočiny. Tento obraz získal majitel přímo od autora a vyvezl jej do zahraničí. Nabízený obraz je součástí připravovaného soupisu malířského díla Mikuláše Medka,  č.soupisu 279.

Mikuláš Medek se narodil 3. listopadu 1926 v Praze a zemřel 23. srpna 1974 také v Praze. Byl to významný český malíř, jehož dílo zaujímá v českých dějinách umění poválečné doby jedno z nejpřednějších míst. Byl vnukem Antonína Slavíčka a synem generála a spisovatele Rudolfa Medka.

V období 1926–1960 prošel různými životními etapami. Absolvoval základní školu v Karlíně a navštěvoval Akademické gymnázium. Poté se rozhodl studovat výtvarné umění. Nejprve navštěvoval Státní grafickou školu v Praze u profesora Karla Müllera, poté pokračoval na Akademii výtvarných umění v Praze, kde studoval pod vedením profesorů Karla Mináře a Vlastimila Rady. Nakonec pokračoval na Vysoké škole umělecko-průmyslové v Praze pod vedením profesorů Františka Muziky a Františka Tichého.

Mikuláš Medek byl známý pro své surrealistické malířství, které se opíralo o různé projevy a techniky. Jeho dílo zahrnovalo realistické ztvárnění figur, materiálovou abstraktní malbu (informel) a bylo ovlivněno existencialismem. Byl aktivním členem skupiny surrealistů kolem Karla Teiga a podílel se na samizdatových sbornících a anketách o surrealismu.

Významné výstavy Mikuláše Medka probíhaly v roce 2002 v Rudolfinu a v Aule AVU v Praze. Jeho dílo je důležitým příkladem uměleckého vyjádření v české poválečné kultuře, ačkoli prožil společenskou izolaci v důsledku politických událostí a byl nucen živit se příležitostnými zakázkami.

Mikuláš Medek zemřel 23. srpna 1974 v Praze, zanechávaje po sobě významnou stopu v českém umění a kultuře.