Prvním majitelem tohoto mimořádného díla vysoké galerijní a sběratelské hodnoty byl významný surrealista, výtvarník a člen skupiny RA v jehož rodině bylo dílo až do této doby. Přestože je obraz vytvořen dva roky před založením Skupiny 42 již nejen reflektuje její postuláty civilismu, ale je i dokonalou celoživotní a vyspělou ukázku Lhotákovy tvorby. 

Z přiloženého odborného posudku PhDr. Rey Michalové, Ph.D.: "Posuzovaný obraz „Ani vůz, ani kočár“ je autentickou, špičkovou, motivicky i výtvarně maximálně reprezentativní prací Kamila Lhotáka, umělce, jehož dílo patří k základním a trvalým hodnotám moderní české kultury, mnohoprofilového výtvarníka téměř univerzálního zaměření, jehož námětovou doménou byl svět technické civilizace, zejména z časů, kdy „dědeček automobil“ vyjížděl do nejisté budoucnosti dvacátého století. Byl námětově zaměřen na z dnešního pohledu idylický svět balonů, vzducholodí, bicyklů, tricyklů, starých automobilů a motocyklů, letadel, lodí, ponorek. Zároveň se nechal unášet atmosférou liduprázdných městských periférií, jimž vtiskl novou poezii, či opuštěnými krajinami, jež oživil napětím pramenícím ze zásahů člověka. .... Předložený obraz „Ani vůz, ani kočár“ je dílem naplněným vrchovatou měrou autorova poetického zření a malířské spontaneity, výjimečnými kvalitami, které tak přesně charakterizují Lhotákův malířský projev. .... Roku 1940 již Lhotákovo jméno vstoupilo do českého výtvarného dění, aby se tam pevně uchytilo a již z něj nikdy ani na okamžik nevypadlo. Malíř v letech 1939-1940 účastí na prvních výstavách upozornil na sebe jak své umělecké kolegy, tak veřejnost, neboť jeho díla vyzařovala neobyčejnou malířskou osobitost, námětovou původnost a zejména mimořádnou emocionální vřelost. Předložený obraz je Lhotákovým excelentním a sběratelsky nádherným dílem, které představuje neobyčejně sugestivní a pro autora motivicky i výrazově typickou vizi. V ústředním motivu historického vozidla, které Lhoták humorně charakterizoval v samém názvu obrazu jako „ani vůz, ani kočár“, vzdal malíř osobní hold počátkům automobilismu. Jeho příměr byl ve své podstatě hluboce pravdivý: první auta vypadala trochu jako kočáry, jen tam byl místo koní přidaný motor. Řídilo se klikou u předního sedadla a zdálo se, že povoz jede a koně se přitom ztratili. Poetiku prvních jízd automobilem, jež je ve skutečnosti trochu fikcí, neboť cestování v kožených maskách kvůli prašným cestám asi nebylo nic příjemného, umocňuje motiv cestovního kufru položeného opodál. Hornatý terén, svažující se do údolí a v levé části rámovaný výrazným motivem skály, je koloristicky a světelně skvostně vygradován. Na nebi se pokojně vznáší tři obláčky, které jako by připomínaly vzducholodě - další z kategorie Lhotákových milovaných strojů, tentokrát na létání. Nepřehlédnutelným úběžníkem kompozice je motiv dvou osob na horizontu, muže ukazujícího do dáli a ženy ve žlutém kloboučku, kteří dozajista přijeli do romantizující krajiny, aby, dle malířova gusta, očarovaným zrakem sledovali zázraky technických schopností člověka - například vzlet horkovzdušného balónu. "

Kamil Lhoták se narodil 25. července 1912 v Praze. Po absolvování gymnázia v Praze se namísto svého snu o studiu na Akademii rozhodl pro studium práv, které dokončil, ale věnoval se mu bez velkého nadšení. Jeho skutečným světem bylo umění, kde obdivoval díla umělců jako Ernst, Arp, Giacometti, Klee, Miró, Filla a Šíma. V roce 1938 uspořádal svoji první samostatnou výstavu v Beaufortově galerii. Během války vytvořil stovky děl a v roce 1942 se stal jedním z zakládajících členů Skupiny 42. V témže roce prezentoval svůj obraz "Dcera velkoměsta", který si v Paříži později prohlížel Pablo Picasso. V průběhu své kariéry také spolupracoval s Adolfem Branaldem, ilustrujíc pro něj knihu "Dědeček automobil". Během 60. a 70. let byl velmi aktivní, když vytvořil několik desítek obrazů ročně, ilustroval knihy a pořádal výstavy. Jeho tvorba byla ovlivněna mnoha uměleckými směry, včetně op-artového hnutí. Kamil Lhoták zemřel 22. října 1990 v Praze. Byl známý jako malíř, grafik a ilustrátor a je považován za výraznou a nezaměnitelnou osobnost českého umění.