Základní údaje
| poznámka 1 | Odhadní cena 410 000 – 500 000 Kč. Provenience: Z významné sbírky. Srov. Lit.: Matal. kat. výst. Dům umění města Brna, 1999, s 133. Kundera Ludvík, Malina Jaroslav, Svobodová Kateřina: Bohumír Matal. Brno 2006, s. 126. |
| poznámka 2 | Ústředním motivem Matalovy malířské tvorby byl vždy člověk, jeho úděl a osud v prostředí světa, který jej obklopuje. V rané Matalově tvorbě je lidská postava v souladu s poetikou Skupiny 42 často zobrazena v prostředí města nebo periferie, případně jsou na malbách zachyceny běžné předměty jako je bicykl, šicí stroj nebo silueta všudypřítomných dvorků a ulic. V průběhu 60. let se člověk i jeho bezprostřední okolí v Matalových obrazech stále více abstrahuje a vzdaluje reálnému předobrazu. Vrcholem této tendence je cyklus maleb Přítomnost člověka z konce šedesátých let, v němž Matal oproti dřívější tvorbě dospěl k radikální konstruktivní výstavbě obrazu. Geometrický řád zde uspořádává a rozkládá objem do plochy a konstruuje prostor, ve kterém hraje hlavní roli barva. Právě barvy formují dynamiku vztahů a tvarů v obraze, kde už člověk a jeho svět nejdou od sebe oddělit, vzájemně se prostupují a splývají v přítomnosti svého času. Cyklus Přítomnost člověka patří k nejvýznamnějším dílů Matalovy celoživotní tvorby. Jeden z obrazů tohoto cyklu se nachází například ve sbírkách Moravské galerie v Brně. |
Popis
O autorovi
Bohumír Matal se narodil 13. února 1922 v Brně. V letech 1937–1942 absolvoval Školu uměleckých řemesel v Brně pod vedením profesorů Emanuela Hrbka a Františka Václava Süssera. Od mládí projevoval výrazný umělecký talent, což si všiml jeho strýc učitel a podporoval ho v malování, zejména monumentální realistické fauny a flóry na velkých plátnech s olejovými barvami.
Během druhé světové války, v roce 1942, byl Matal zatčen za protifašistickou činnost a následně deportován do pracovního tábora v Lohbrücku poblíž Breslau. Po návratu z tábora se věnoval umění a stal se nejmladším členem Skupiny 42. V rámci skupiny se seznámil s mnoha významnými umělci a kritiky, mezi které patřili František Gross, František Hudeček, Jan Smetana, Jan Kotík, Kamil Lhoták, Jiří Kolář, Jindřich Chaloupecký a básník Ivan Blatný.
V roce 1946 vystavoval v Paříži a inspiroval se pracemi Georga Braque. O rok později měl svou první samostatnou výstavu v Klubu výtvarných umělců Aleš v Brně. Jeho díla často reflektovala náměty spojené s civilizací a industrializací.
Ve 50. letech založil společně s Jánušem Kubíčkem brněnskou skupinu, která se později stala známá jako Brno 57. V průběhu své kariéry Matal čelil tlaku komunistického režimu, což ho přimělo k odchodu z Brna v roce 1972. Usadil se v Doubravníku, kde si upravil starý mlýn na ateliér. V tomto období jeho dílo začalo reflektovat zájem o pravoúhlý tvar a čistotu barevného tónu.
Bohumír Matal zemřel 7. července 1988 v Doubravníku. Jeho významné dílo ovlivněné surrealismem, lyrickou abstrakcí a experimentem je zastoupeno v řadě galerií a muzeí v České republice.
