Základní údaje
| Poznámka 1 | dohromady |
| Poznámka 2 | Vladimír Škoda odešel v roce 1968 do Paříže a brzy dospěl ke svému charakteristickému uměleckému názoru. Využívá techniku kování, pracuje s tvarem koule, jejíž povrch zpracovává různými způsoby. Na svých výstavách řadí jednotlivé prvky do soustav, které připomínají uspořádání vesmíru a do nichž se promítá energie spojená s pohybem hvězdných těles. Je až neuvěřitelné, jak proměnlivé a různorodé mohou být instalace, jejichž základem je koule, jeden z nejjednodušších, a přitom nejdokonalejších tvarů. Vladimír Škoda se prosadil v mezinárodních souvislostech, stal se vlastně francouzským sochařem, ale od skončení komunistického režimu pravidelně přijížděl do Čech a uskutečňoval tu výstavy v předních institucích i soukromých galeriích (Národní galerie v Praze, Muzeum Kampa v Praze, Galerie hlavního města Prahy, Galerie Pecka, aj.).
„Dílo Vladimíra Škody odkazuje k úvahám renesančních myslitelů, kteří vycházeli z antického myšlení a proměňovali ho. Renesanční kosmologie byla založena na číslech, harmonii, proporcích a kráse matematicky propočítaných modelů sluneční soustavy. Svět geometrie uklidňuje, je jasný a čistý, má řád, vše do sebe v eukleidovském světě přesně zapadá. Na eukleidovské geometrii, kdy člověk rozumem a myšlením vítězí nad prvotních chaosem, jsme jako civilizace vyrostli, byť jsme k ní museli přidat geometrii hyperbolickou, eliptickou, sférickou, absolutní a Riemannovu. (z katalogu Vladimír Škoda, Mysterium Cosmograficum Johannes Kepler, upraveno, zkráceno)
Vítková Martina, Miroslava Hajek. Vladimír Škoda, Mysterium Cosmograficum Johannes Kepler. Praha: KANT – Karel Kerlický, 2018. |
Popis
O autorovi
Vladimír Škoda se narodil 22. listopadu 1942 v Praze a je francouzský sochař, grafik a kreslíř českého původu. Původně vystudoval obor soustružník-frézař, ale v roce 1967 neúspěšně usiloval o přijetí na Akademii výtvarných umění v Praze. V srpnu 1968 emigroval do Francie, kde obdržel stipendium na filozofické fakultě v Grenoblu a zároveň studoval na École des Arts Décoratifs. V roce 1969 pokračoval ve studiu na École des Beaux Arts v Paříži pod vedením umělců jako Georges Jeanclos, Pierre Carron a Robert Couturier. Škoda také působil jako profesor na École d'Art v Le Havre a École d'Art v Marseille. Od roku 1991 začal vystavovat i v České republice.
Jeho dílo je silně ovlivněno badatelskou činností Jana Keplera, a tématem jeho tvorby je převážně fascinace vesmírem. Inspiruje se geometrií a matematikou, což se promítá do tvaru jeho kompozic. Používá kov jako základní materiál a vytváří unikátní a originální instalace, kde dominuje tvar koule v různých velikostech. Jeho dílo umožňuje divákům vnímat neobvyklé pohledy na vnitřní i vnější svět vesmírného prostoru.
