Šnečí Níké, rok 1990, olej na sololitu, signováno a datováno vlevo dole Liesler 90, na rubu výstavní štítek, rozměry malby 120 x 90 cm, celkové rozměry s rámem 143,5 x 111 cm, autorská adjustace, malba i rám jsou ve velmi dobrém původním stavu, viz foto.

Vystaveno: Josef Liesler: Obrazy, plastiky, grafika, kresby, objekty, VÝTVARNÉ CENTRUM CHAGALL OSTRAVA, od 2. do 30. 9. 1996

Reprodukováno na obálce katalogu: Josef Liesler: Obrazy, plastiky, grafika, kresby, objekty, VÝTVARNÉ CENTRUM CHAGALL OSTRAVA, od 2. do 30. 9. 1996

Provenience: významná privátní sbírka

Znalecký posudek: PhDr. Rea Michalová, Ph. D.

Z posudku: Obraz „Šnečí Níké“ je autorsky nezpochybnitelným, sběratelsky cenným, skvostně fantaskně laděným a eroticky podmanivým dílem Josefa Lieslera, autora zvučného jména českého moderního umění, jehož tvorba se od samých počátků až po poslední obrazy naplňovala v polaritách reality a fikce, v široké parabole identity a iluze. Umělec koncipoval svá plátna doslova jako režisér - jeho díla jsou podobenstvími, jež v sobě ukrývají více významů. Tato „aranžmá“ mají povahu velkolepých podívaných, v nichž se extravagantní excentričnost pojí s vážným malířským záměrem.
Předložený obraz „Šnečí Níké“ je vizuálně mimořádně poutavou prací, jež reprezentativně zastupuje autorovo pozdní období. Je dokladem, že ani v úctyhodném věku sedmdesáti osmi let neopouštěla Josefa Lieslera malířská potence. Zcela a plně v umělcově duchu, máme zde před sebou fascinující obrazovou podívanou, jež odhaluje neobyčejné rozlohy jeho fantazie.
Obraz „Šnečí Níké“ příkladně reprezentuje snad nejvlastnější smysl umělcovy tvorby, jímž se stalo zpochybnění našich vžitých představ o tom, co nás obklopuje, co se v každodenním shonu našich životů stalo všedností, nad níž nepřemýšlíme, co vnímáme ze zvyku a pohodlí. Liesler zde divákovi ukazuje, jak škodlivá jsou všechna životní klišé a jak nenapravitelné škody by vznikly, kdy-bychom vytěsnili všechnu imaginaci, smysl pro fantaskno a hru, které přispívají k tomu, že jsou překračovány pevné hranice a vývoj spěje kupředu.
Eroticky podmanivý, křehký svět ženství propojil Josef Liesler v předloženém obraze s promyšlenou symbolikou, s níž zachází do slova s intelektuální „rozmarností“. Řecká bohyně vítězství Níké, jejímž nejznámějším ztvárněním je Níké Samothrácká z Louvru, v Lieslerově pojetí ztratila křídla a stala se jakýmsi šnečím božstvem s bělostným inkarnátem, v partii klína cudně oděným do florálně-fantaskního dekoru. Napravo pak na jakési „niti života“ balancuje další fantaskní ženská bytost, jíž civilní sukně a lodičky přece jen poutají s běžnou realitou.
Obraz „Šnečí Níké“ lze interpretovat jako sugestivní symbol vitálních a erotických sil života.

Josef Liesler se narodil 19. září 1912 ve Vidolicích u Kadaně. Studoval na Českém vysokém učení technickém v Praze, konkrétně na fakultě architektury a pozemního stavitelství, kde se věnoval oboru kresby. Jeho pedagogy byli významní umělci Cyril Bouda, Oldřich Blažíček a Josef Sejpka.

V uměleckém světě se Josef Liesler prosadil jako český malíř, grafik a ilustrátor. Jeho jméno je spojeno s různými výtvarnými skupinami a sdruženími. Mezi lety 1938 a 1941 byl členem výtvarné skupiny nazvané Sedm v říjnu. Následně v letech 1942 až 1948 působil jako člen SVU Mánes. Roku 1945 se stal členem SČUG Hollar. Jeho umělecká angažovanost pokračovala, když v roce 1958 zakládal Skupinu 58. Později se přidal i ke skupině Radar. Získal uznání nejen v Československu, ale i za hranicemi. Byl také členem Královské belgické akademie.

Josef Liesler byl významným tvůrcem uměleckých poštovních známek. Jeho schopnost a originalita v tomto směru byla oceněna mnoha světovými a národními cenami. Dokonce získal cenu UNESCO pro nejkrásnější známku roku za svou práci nazvanou "Hydrologická dekáda". V roce 1969 byl za svůj přínos umění jmenován zasloužilým umělcem. V roce 2003 obdržel od prezidenta Václava Klause Medaili Za zásluhy druhého stupně.

Josef Liesler se v uměleckém projevu vyznačoval osobitým stylem. Jeho dílo, vzniklé během sedmdesáti let tvůrčí činnosti, bylo oceňováno pro jeho univerzálnost, lehkost improvizace a pracovitost. Tato rozmanitost umožnila Lieslerovi pohybovat se mezi různými uměleckými obory. Jeho tvorba zahrnovala malbu, volnou i užitou grafiku, tvorbu uměleckých poštovních známek, plakáty, ilustrace, ale také monumentální malířství, mozaiky a sgrafita.

Josef Liesler zemřel 23. srpna 2005 v Praze, zanechávaje po sobě bohaté umělecké dědictví a významný přínos českému umění.