#173

Jacob Grimmer
(1525 – 1590)

Zimní krajina s větrným mlýnem

Grimmer Jacob (Antverpy, 1525 - c. 1590) připsáno
Grimmer Jacob (Antverpy, 1525 - c. 1590) připsáno
Grimmer Jacob (Antverpy, 1525 - c. 1590) připsáno
Grimmer Jacob (Antverpy, 1525 - c. 1590) připsáno
Grimmer Jacob (Antverpy, 1525 - c. 1590) připsáno
Grimmer Jacob (Antverpy, 1525 - c. 1590) připsáno
Grimmer Jacob (Antverpy, 1525 - c. 1590) připsáno
#173

Jacob Grimmer
(1525 – 1590)

Zimní krajina s větrným mlýnem

Paintings
Žádné limity
784 zobrazení
Prodáno za
3 800 000 Kč
Starožitnosti-Galerie USTAR s.r.o.
Starožitnosti-Galerie USTAR s.r.o.
Vyvolávací cena: 2 600 000 Kč
11. 11. 2017 14:00

Popis

Zimní krajina s větrným mlýnem, konec 16. století, olej na plátně, rozměry malby 112 x 164 cm, signováno špatně čitelným monogramem JGm, rámováno, celkové rozměry s rámem 136 x 188 cm, restaurováno. Přiložena fotodokumentace díla v původním stavu. Konzultováno a posouzeno Doc. PhDr. Josefem Malivou. Jacob Grimmer byl předním vlámským krajinářem 16. století a bývá označován za pokračovatele Pietera Brughela staršího. Jeho význam však spočívá hlavně v tom, že se odchýlil od tradice imaginární a romantizující krajinomalby často obsahující biblický či mravoličný příběh a směřoval k zachycení reálné krajiny a k respektování atmosferických hodnot, prostorového rozvrhu, živějšího koloritu a tíhnul k celkové autenticitě scény, čímž ovlivnil i mladší generaci malířů. Těchto znaků si zčásti povšimnul i známý životopisec Karl van Mander a Vasari jej považoval za nejlepšího krajináře své doby. Je výmluvné, že jeho obraz krajiny vlastnil (dle posmrtného soupisu majetku) i Rembrandt a jeho učitel Pieter Lastman. Hodnocené velkoformátové dílo odpovídá způsobu tvorby Jacoba Grimmera, ve které převládaly zimní scenérie z venkovského prostředí. Pracuje se složitou kompoziční strukturou díla, v níž hraje roli i jakýsi repusoárový efekt, při výrazném odsazení temného stromu a větvoví na levém okraji obrazu od vzdáleného pozadí a do žluta prosvětlené oblohy. Za dominantní motiv malby lze považovat větrný mlýn vlevo ve středním prostorovém plánu diagonálně vyvažovaný stavením a stromem v pravé partii malby. Obraz dynamizuje i pohyb postav, například nakročení postavy s bičíkem, která vede koně s nákladem v popředí na levé straně scény a napravo postava debatující s jezdcem, případně i ptáci v letu na obloze. Nejnápadnějším znakem celého výjevu je umělcovo úsilí o plastickou modelaci jednotlivých předmětů prudkými světelnými kontrasty a celkový rozvrh malby do zřetelně odlišených prostorových plánů, přičemž značnou roli tu hraje atmosféra a vzdušná perspektiva, s níž souznívá i klenba oblohy umocněná mračny v popředí. Fascinující malbu, která patří k autorovým nejrozměrnějším realizacím, považuji za originál, jenž vyšel z dílny Jacoba Grimmera, kde - jak bylo v té době běžné - pracovalo na dílčích výtvarných úkolech pod vedením mistra více autorů.

O autorovi

Jacob Grimmer, předpokládaně narozený kolem roku 1525, byl umělec patřící do generace následovníků Pietera Bruegela staršího. Podle knihy Karla van Mandera Het Schilder-boek (1604) studoval postupně u Matthyse Cocka, Gabriela Bouwense a Christiaena van den Queeckborna, i když od posledně jmenovaných dvou umělců nejsou známa žádná díla. Zřejmě podnikl cestu do Itálie, což je zmíněno v dílech Vasariho (1550) a Guicciardinie (1567).

V roce 1547 se Grimmer stal mistrem cechu svatého Lukáše a působil v městské komoře rétorů. O rok později, v roce 1548, se v Antverpách oženil s Lucií van de Wouwer, s níž měl nejméně čtyři děti. Jejich syn Abel (asi 1570–po 1617) následoval svého otce jako krajinář v bruegelovské tradici.

Jacob Grimmer pořídil v roce 1550 skromný dům na Paddengrachtu v Antverpách a zdá se, že zůstal ve městě až do konce svého života. Datovaná díla Jacoba Grimmera jsou známa od roku 1546 do roku 1589, ale i přes existenci nedávné monografie o tomto umělci je jeho stylový vývoj stále málo známý.

Podobně jako Bruegel maloval Grimmer často krajiny symbolizující Čtyři roční období nebo Dvanáct měsíců a zobrazoval náboženské krajinné náměty, například Babylonskou věž. Byl velmi uznávaný ve své době a často spolupracoval s dalšími umělci, jako byli Marten van Cleve a Gillis Mostaert, kteří dodávali postavy do jeho krajinných scén. Abel Grimmer, syn Jacoba Grimmera, se stal také malířem a pokračoval v tradici svého otce.

Mohlo by se Vám líbit

Prozkoumejte další položky z tohoto výběru, který zaručeně povzbudí vaše smysly a podnítí Vaši představivost.
Zobrazit celý výběr